„Měli jsme o podobě brány rozhodnout už před několika měsíci. Cítil jsem však z kolegů poměrně strach z verdiktu. Hlasování jsme proto odložili, pak nám do toho přišla koronakrize,“ uvedl primátor Pardubic Martin Charvát.
Do konce roku by měl rád jasno, jak bude stavba z roku 1507 vypadat.
„Věřím, že rozhodneme v listopadu. Jsem spíše pro omítku. To by mělo být vůči památce šetrnější,“ doplnil Charvát.
Jeho názor se shoduje s většinou odborníků. Podle nich bude omítnutí pro zbytek původního gotického opevnění Pardubic vhodnější.
„Jsem si vědom, že to je diskutabilní úprava. Na druhou stranu použití omítky nám vyšlo na základě analýz stavu malty i kamenů použitých na věži. Tato varianta je pro ochranu brány, která není v dobrém stavu, jasně nejvýhodnější,“ uvedl už v roce 2010 Jan Kadlec z Národního památkového úřadu, který opravu stavby již tehdy připravoval. Zatím se však vždy udělaly jen dílčí práce.
Zelená brána měla omítku až do roku 1912. Přišla o ni až po tehdejší opravě. Tehdejší odpovědní činitelé se ji totiž rozhodli převléci do historizující podoby.
Ankety vyšly rozdílně
I kvůli citlivosti otázky se v minulosti o budoucí podobě Zelené brány konalo už několik anket. Je na nich vidět, že se postupně misky vah převrací ve prospěch omítky.
Když iDNES.cz na začátku roku 2011 uspořádal hlasování o budoucí podobě památky, poměrně jasně vyhrál současný stav. Hlasovalo pro něj 3 223 lidí. Naopak omítku podpořilo 2 374 hlasujících.
Když však radní dělali podobný průzkum mezi lidmi loni, čísla vyšla opačně. Letní ankety se zúčastnilo celkem 1 813 lidí a více než polovina si přála, aby Zelená brána dostala po plánované opravě omítku. Ostatních 44 procent hlasujících naopak chtělo, aby se nic na vnějším vzhledu věže neměnilo. Takové výsledky radní zaskočily.
„Čekal jsem, že lidé spíš budou proti omítnutí, Zelená brána bez omítky je tradičním symbolem města,“ řekl náměstek primátora Petr Kvaš z ODS.
I mezi politiky totiž zatím spíše dominovali zastánci holého zdiva.
„Omítku na Zelené bráně považuji za úplnou blbost. Vím, že to je názor památkářů, ale já věřím, že se jej podaří změnit. Myslím, že by to byl zbytečný a hlavně přílišný zásah do podoby města,“ uvedl před deseti lety tehdejší i současný zastupitel a architekt Milan Košař.
Nahození 59 metrů vysoké věže tehdy považoval za „totální pitomost“ třeba i bývalý šéf Východočeského muzea a historik František Šebek.
Bez omítky by zdivo muselo být chemicky napuštěno
Rozhodnout ale nakonec může názor odborníků, kteří podobné památky opravují. Podle nich totiž absence omítky znamená chemické napouštění zdiva, které stavbě nemusí prospět.
„Omítka je tradiční způsob ochrany zdiva a vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány jde o nejkomplexnější metodu opravy,“ uvedla mluvčí pardubické radnice Nataša Hradní.
Zelená bránaZelená brána je v Pardubicích jedinou dochovanou branou gotického městského opevnění. Zatímco předbraní je od samého počátku omítnuto, věž Zelené brány omítku již více než sto let nemá. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením. |
„Dalším možným řešením je tzv. konzervační metoda, kterou ovšem odborné posudky pro naši Zelenou bránu nedoporučují,“ doplnila. Tato metoda spočívá právě v náročném očištění a chemickém ošetření povrchu kamene.
„Stavební materiál by byl lépe ochráněn před povětrnostními vlivy, metoda však nevyřeší teplotní namáhání, a tedy i postupnou degradaci zdiva,“ přiblížil Aleš Reiský, vedoucí oddělení architektonické a urbanistické koncepce pardubického magistrátu.
Jisté tak zatím je jen to, že památka se musí opravit, a to brzy.
„Kamenné zdivo je ve špatném technickém stavu, hrozí uvolnění zvětralých úlomků kamene. Na základě petrologického průzkumu a průzkumu stavu spárových malt bylo provedeno statické a stavebně technické posouzení a celkové vyhodnocení stavu Zelené brány. Zdivo zbavené omítky je lokálně doplněno cihlami, na pozdější opravy byla použita opuka a pískovec,“ dodala Hradní.
