Letní ankety se zúčastnilo celkem 1 813 lidí, více než polovina si přála Zelenou bránu omítnout, 44 procent hlasujících si naopak přeje, aby se nic neměnilo.
„Čekal jsem, že lidé spíš budou proti omítnutí, Zelená brána bez omítky je tradičním symbolem města,“ řekl náměstek primátora Petr Kvaš (ODS).
Zastupitelé podle něj anketu zhodnotí během září a domluví se na dalším postupu. „Oprava nezačne dřív než příští rok, možná ani to ne,“ dodal Kvaš.
Ve hře jsou dvě možnosti: obnovit omítku stavby a přiblížit tak vzhled památky její podobě před rokem 1912, nebo ponechat Zelené bráně její současný vzhled a zdivo pouze chemicky ošetřit.
„Kamenné zdivo je ve špatném technickém stavu, hrozí uvolněním zvětralých úlomků kamene. Na základě petrologického průzkumu a průzkumu stavu spárových malt bylo provedeno statické a stavebně technické posouzení a celkové vyhodnocení stavu Zelené brány. Zdivo zbavené omítky je lokálně doplněno cihlami, na pozdější opravy byla použita opuka a pískovec,“ uvedla v červenci tisková mluvčí pardubické radnice Nataša Hradní.
Navíc dodává, že podle historiků je omítka pro historickou stavbu daleko prospěšnější. „Jedná se o tradiční způsob ochrany zdiva a vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány o nejkomplexnější metodu opravy,“ uvedla Hradní.
Dalším možným řešením je tzv. konzervační metoda, kterou ovšem odborné posudky pro naši Zelenou bránu nedoporučují. Spočívá v náročném očištění a chemickém ošetření povrchu kamene.
„Stavební materiál by byl lépe ochráněn před povětrnostními vlivy, metoda však nevyřeší zmíněné teplotní namáhání a tedy i postupnou degradaci zdiva,“ řekl Aleš Reiský, vedoucí oddělení architektonické a urbanistické koncepce pardubického magistrátu.
