S omítkou, nebo bez? Dlouhé roky se politici v Pardubicích přeli, jak opravit Zelenou bránu. Nakonec nechali rozhodnout hlas lidu. V říjnu 2021 obyvatelé krajského města v referendu odhlasovali, že až se bude opravovat Zelená brána, zůstane v dnešní podobě. Tedy bez omítky.
A naplnění verdiktu se blíží. Rekonstrukce dominanty města začne v nejbližších měsících. „Máme vše připraveno, včetně potřebné dokumentace. Nyní proběhne soutěž na firmu, která bránu opraví, a pak hned začnou práce,“ uvedl náměstek primátora Pardubic Jan Hrabal z hnutí ANO.
Brána bude po většinu času stále průchozí
K tomu, aby práce mohly začít, musí ještě zastupitelé na svém pondělním jednání schválit začlenění potřebné částky do rozpočtu města. Mělo by se však jednat o formalitu. „Uvolníme 30 milionů korun. Počítáme s tím, že oprava by měla stát kolem 27 milionů. Zelená brána není v dobrém technickém stavu, práce už nemůžeme odkládat,“ uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký ze Žijeme Pardubice.
Podle něj je samozřejmé, že projekt ctí vůli lidí, kterou projevili v referendu. „Bude se sanovat odkryté zdivo, omítka na bráně nebude. Počítáme i s tím, že se u brány postaví nové sociální zařízení pro obsluhu i hosty,“ doplnil Rychtecký.
Památka, která zároveň stále slouží jako spojka mezi středem města a jeho historickou částí, by měla být během prací po většinu času dál průchozí. „Nejprve se na bráně objeví sítě, které budou chránit chodce dole,“ řekl Hrabal.
Referendum o podobě zbytku středověkého opevnění Pardubic se konalo během parlamentních voleb, takže nebyl problém s platností hlasování. Potřebných 35 procent voličů se podařilo sehnat snadno.
„Na základě výše uvedeného městská komise konstatuje, že místní referendum je platné, neboť se hlasování zúčastnilo 48,4 procent oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob, tedy více než zákonem stanovených alespoň 35 procent,“ komentoval tehdejší výsledky mluvčí radnice Radim Jelínek.
Holou věž chce většina občanů
A co se týče samotného výsledku, nebylo pochyb o tom, že většina lidí konzervativně dala přednost dnešnímu stavu. Byť po většinu své historie měla brána omítku. O tu přišla až v roce 1912. Pro holé zdivo hlasovalo 22 984 lidí, tedy téměř 73 procent oprávněných voličů, kteří se referenda účastnili.
Názor většiny nepřevážily ani hlasy odborníků, kteří se během roků debat klonili spíš k omítce.
„Omítkou dostane povrchové zdivo ochranu před zvětráváním. Protože omítka by byla světlé barvy, omezila by tepelné zisky při oslunění, a tím by zmenšila napětí ve zdivu. Omítkou by navíc vznikla historicky pravdivější podoba věže. Téměř určitě byla věž omítnuta od začátku, jen posledních sto let je bez omítky,“ uvedl třeba Petr Rohlíček z firmy Inreco, která se zabývá projekty obnov historických staveb.
Zastánci holého zdiva zase mluvili o tom, že by omítka mohla časem z věže padat a že by byly problémy s jejím „přilepením“ na kameny.
„Navázání omítky tak, aby držela kámen, by byl problém. Tradičně se na tyto objekty snažíme použít vápenné omítky, hydraulická vápna. Ale tady si s tím nevystačíme, budeme muset použít nový moderní materiál se sníženou propustností, který může být zdrojem problémů,“ řekl vedoucí ateliéru restaurování kamene Jakub Ďoubal.
Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a doplněna typickým zastřešením. Nástavba byla vybudována z horniny znělce a věž byla s předbraním omítnuta.
