Drolící se omítka, nekvalitní kameny a díry, kterými dospělý člověk pohodlně protáhne ruku. To vše je nyní k vidění z lešení, které obepíná Zelenou bránu v centru Pardubic. Středověká věž nakonec bude vyžadovat daleko důslednější kroky, než bylo v plánu.
„Po výstavbě lešení a provedení průzkumných vrtů a ručních sond do zdiva Zelené brány byly zjištěny závažné defekty, které průzkumné práce pro tvorbu projektové dokumentace nemohly zjistit,“ uvedlo město v důvodové zprávě. Je tak potřeba zajistit stabilitu zdiva věže, které je ve špatném stavu.
„Ty zásahy budou velmi radikální,“ uvedl Jan Vinař, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby. Podle něj jsou na věži k nalezení kameny různé kvality, některé pravděpodobně pocházejí z Kunětické hory. Konstrukce je prý navíc výrazně zatížena povětrnostními vlivy. Trpí hlavně severní a jižní strana. „Už při první obhlídce jsme zaznamenali, že některé části zdiva byly zřejmě problematické už při výstavbě. Spárování nebylo vždy provedeno precizně a některé úseky působí spíše jako nouzové řešení. O to důležitější je, že současný zásah je veden s maximálním důrazem na kvalitu a dlouhodobou stabilitu celé konstrukce,“ řekl Vinař.
Oprava Zelené brány začala, dominanta je na tom zle. Jaro ukáže jak moc |
Navíc práce ve výšce několika desítek metrů nemohou jít zrovna rychle. Dá se říct, že dělníci si musí doslova pohrát s každým kamenem a každou spárou. „Tohle není běžná oprava. Je to doslova chirurgická práce, která vyžaduje extrémní pečlivost. Zelená brána je symbol města – pokud má stát další století, musíme ji teď opravit opravdu důkladně,“ uvedl akademický malíř Zdeněk Fučík, který se podílí na její rekonstrukci.
Původně měla stát oprava věže zhruba třicet milionů korun. Zastupitelé tento týden schválili k třicetimilionové investici dalších devět milionů korun navíc. Politici však zrovna u této památky šetřit nemohou. Symbol města musí být v gala, a to ideálně do komunálních voleb, které se budou konat příští rok na podzim.
„Zelená brána je ikonická stavba a symbol Pardubic. Jsme rádi, že na její obnově pracují skutečné špičky v oboru, které mají zkušenosti. Díky tomu máme jistotu, že bude opravená správně a se vší úctou k její historii,“ uvedl primátor Pardubic Jan Nadrchal z hnutí ANO 2011.
Statika stavby je v pořádku
Podle odborníků však Zelené bráně nic fatálního nehrozí. Statika je v pořádku, spíše jde o to, aby se odstranily díry, které by v budoucnu mohly degradaci spustit. „Nejde o žádné dramatické ohrožení – věž stojí a je stabilní. Ale pokud chceme její životnost prodloužit alespoň o dalších sedmdesát let, musíme jednat právě teď,“ dodal Vinař, který je zároveň tvůrcem postupu opravy památky.
Vnitřní zeď Zelené brány je silná, mezi ní a tenkou vnější zdí je mezera. Spáry mezi kameny na vnější zdi se drolí a propouštějí vodu. Ukázalo se také, že vnitřní a vnější zdi nejsou pevně spojené. Odborná firma vyplňuje spáry maltou až k povrchu kamene, aby dovnitř nepronikala vlhkost. Zdi mezi sebou kvůli zajištění statiky pevně propojí.
„Jde o kombinaci nízkotlakové injektáže, zaspárování a zatření do líce. Tento způsob posílení zdiva je šetrný k historické látce a přitom efektivní z hlediska pevnosti a životnosti,“ uvedl vedoucí kanceláře pardubického primátora Daniel Vodák.
Brána měla původně omítku
Věž byla původně celá omítnutá, až v 19. století, při novogotické přestavbě, město rozhodlo o sejmutí omítek v duchu tehdejších romantických představ. To ale neodpovídalo původnímu historickému stavu. Nicméně lidé v referendu v roce 2021 rozhodli, že chtějí mít bránu stále bez omítky. Referenda se zúčastnilo 31 425 voličů a hned 72,5 procenta z nich bylo proti omítce.
„Rekonstrukce bude zahrnovat přespárování kamenné zdi s výměnou poškozených kamenů za obdobné nové, opravu omítek a úpravu oken v interiéru brány. Dále dojde k doplnění ochrany před holuby nad ciferníkem hodin, oplechování říms a výměně hlavic sloupků cimbuří za nové kamenné. Plánovaná je i kompletní úprava prostoru předbraní, včetně výměny dřevěných konstrukcí,“ uvedl na začátku prací loni na podzim náměstek primátora Jan Hrabal z ANO.
Zelená brána je jednou z nejvýznamnějších dominant Pardubic, která spolu se zámkem tvoří charakteristickou siluetu historického centra města. Věž, vysoká téměř 60 metrů, nabízí návštěvníkům jedinečný výhled na město a okolí, včetně hradu Kunětická hora. Průčelí brány zdobí reliéf podle návrhu Mikoláše Alše, který zobrazuje erbovní pověst pánů z Pardubic. Brána byla postavena roku 1507, po požáru roku 1538 byla nastavena o zhruba 13 metrů a doplněna typickým zastřešením.
Zelená bránaBrána zvaná dříve též jako Pražská, měřící 59 metrů, je s renesančním předbraním jediným významným zbytkem městského opevnění z počátku 16. století v Pardubicích. Do dnešní podoby byla přestavěna po požáru města roku 1538 za vlády Jana z Pernštejna. V tu samou dobu brána dostala měděnou střechu, která jí kvůli typické zelené barvě změnila v roce 1547 jméno na Zelenou. Z jejího ochozu dohlíželi na bezpečnost ve městě ponocní (hlásní) a po jistou dobu (do třicetileté války) také trubači (pozounéři), kteří mj. svým uměním bavili občanstvo. Nejoblíbenější trubači dokázali nahospodařit i slušný majetek. Z věže se také ohlašoval čas a zvláště „policejní hodina,“ kdy se mělo zavřít v šenkovních domech: za časů Viléma z Pernštejna to bylo ve 20 hodin. V 18. století se zase z ochozu věže ozývaly na konci dne písně k oslavě sv. Floriána, ochránce před požárem, nějaký čas prý také k oslavě patrona města, prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Roku 1760 byly na věž instalovány hodiny. Do začátku 20. století měla omítku. |
