Mohly by to pokazit zapomenuté a nekontrolované vrty, k nimž se dnes nikdo nehlásí. Na území Vysokomýtské synklinály, která dodává vodu desítkám tisíc lidí, můžou být takových průzkumných hydrogeologických vrtů stovky. Desítky z nich jsou přitom v kritickém stavu.
V sedmdesátých a osmdesátých letech je vodohospodáři vyhloubili nejen na Vysokomýtsku, ale prakticky ve všech vodárensky významných oblastech na území České republiky.
„Drtivou většinu z nich dnes ale nikdo nepoužívá. Jsou opuštěné, u řady z nich se ani neví, kde jsou. A hrozí kontaminace těchto rezervoárů. Zejména u artéské vody pak hrozí, že tlak vystřelí zhlaví vrtu a bude se z něho valit nekontrolované množství vody pryč do potoků a řek. V některých případech to mohou být až stovky vteřinových litrů,“ říká místostarosta Vysokého Mýta Martin Krejza, který na problém upozornil i ministra životního prostředí Richarda Brabce při jeho návštěvě Pardubického kraje.
Jako „nejhrozivější“ příklady uvedl například vrt v Makově na Svitavsku, z jehož zhlaví dnes čouhají klíny. „Protože vždycky v květnu do tohoto vrtu místní zaklínují májku. To je jeho jediné využití. Na tomto území, které připomíná nějakou buš, je zase zcela odkrytá šachta. Kdyby do ní někdo spadl, stěží se někdy najde,“ říká Krejza.
Voda z Loučné by nebyla řešení
Vysoké Mýto na řešení problému spolupracuje s městem Litomyšl, obě čerpají vodu ze stejné podzemní zvodně, která má rozlohu desítek kilometrů a sahá až k Poličce či Orlici u Letohradu.
„Pokud by s touto vodou ze synklinály nastal problém, museli bychom se vrátit k vodnímu zdroji z Loučné, ale tam už se blíží míra dusičnanů k hranici normy pro pitnou vodu. Pokud by normu překročila, nemohli bychom zdroj používat a nastal by v Mýtě velký problém s vodou,“ říká Martin Krejza a podotýká, že voda z Vysokomýtské synklinály je tak kvalitní, že splňuje bezpečně i požadavky na kojeneckou vodu.
Nepoužívané vrty by mohly ohrozit kvalitu vody v okolí.
Jeden z nezajištěných vrtů.
Zástupci Vysokého Mýta by rádi, aby ministerstvo pomohlo obcím řešit problém opuštěných vrtů finančně, ale i metodicky.
„Jak vrty zajistit technicky, se ví. Některé je možné ucpat, některé uzavřít a ponechat pro nějaký případ v rezervě, další třeba pro pozorování. Ale není to ve finančních silách žádné vodohospodářské společnosti ani města. Sanace takového vrtu je nákladná záležitost a může stát i stovky tisíc korun,“ upozorňuje místostarosta Krejza.
Potíže s vrty má i Žamberk
Podobný problém má například i Žamberk s takzvanou Kyšperskou synklinálou. Také starosta Žamberku Jiří Dytrt hovořil s ministrem v Pardubicích, ale odmítl MF DNES odpovědět nejen na to, kde takové vrty jsou, ale také na to, jaký problém pro Žamberk a ostatní obce tyto vrty mohou znamenat, jak by si představoval řešení problému těchto vrtů či jestli se o ně má třeba začít starat stát.
„Z důvodu zajištění bezpečnosti obyvatel nebudeme zveřejňovat údaje k nezajištěným vrtům. Společnost, zabývající se dodávkou pitné vody, vynakládá velké prostředky na ostrahu funkčních vrtů a z důvodu bezpečnosti těchto a nezajištěných vrtů nebudeme zveřejňovat další informace,“ sdělil starosta Žamberku Jiří Dytrt a posléze dodal, že dotazy přeposlal manažerovi sdružení Orlicko Antonínu Fialovi, protože on má o vrtech největší povědomí a sdružení bylo zadavatelem kontrolních vrtů.
„My teď řešíme, jak vrty zabezpečit, protože máme obavy, aby nám někdo nezneužil nebo nepoškodil pitnou vodu. Proto sdružení konkrétní údaje nechce zveřejňovat. S místostarostou Krejzou nyní soukromě žádáme ministra o nějaký návrh řešení,“ vysvětluje starosta Žamberku Jiří Dytrt.
