Přesně v půli cesty mezi Litomyšlí a Bouzovem stojí zámek, který je tak trochu ve stínu mnohem slavnějších hradů a zámků. Ač neprávem. Patří totiž k tomu nejlepšímu z českých a moravských památek. Od středy je to černé na bílém.
Zámek v Moravské Třebové byl Vládou ČR prohlášen jednou z národních kulturních památek. Dostane se mu tak nejvyšší památkové ochrany i zaslouženého ocenění, které podtrhne nejen jeho unikátnost, ale i letos městem získaný titul Historické město roku 2024.
Moravská Třebová - Itálie na Moravě, opomíjená perla renesance |
Zámek, který nechybí v žádné české učebnici dějin umění, vyniká třemi arkádovými křídly v manýristickém stylu podle plánů italského stavitele Giovanni Maria Filippiho z počátku 17. století, který na Pražském hradě navrhl Matyášovu bránu. Dále cenným vstupním portálem z roku 1492, který je dokonce nejstarší dochovanou renesanční památkou na sever od Alp.
„Moravskotřebovský zámek tvoří historickou identitu našeho města, o jeho zařazení na seznam národních kulturních památek jsme usilovali už od loňského roku. Děkuji za podporu všem, kteří k úspěchu jakkoliv přispěli. Od roku 1996 bylo dosud do obnovy zámku investováno více než 100 milionů korun, proto už dnes nemusíme řešit zásadní havarijní opravy. Pro další období se ve spolupráci s paní kastelánkou naopak zaměřujeme na lepší propagaci památky a rozšíření nabídky pro návštěvníky. Novinkou se brzy stane například černá kuchyně, nebo možnost zážitkových pobytů,“ sdělil místostarosta Moravské Třebové Václav Dokoupil.
Město za slávu vděčí významným rodům
Město se díky zámku stalo významným kulturním, vzdělanostním a hospodářským centrem, které podobně jako nedaleká Litomyšl za dob Pernštejnů, nemělo obdobu. Jeho podobu mu vtiskly šlechtické rody Boskoviců a Žerotínů.
Jedním z významných mužů v historii zámku i celého města byl Ladislav Černohorský z Boskovic (1455-1520), který působil na českém královském dvoře jako nejvyšší komorník a důvěrník Vladislava II. Jagellonského. K symbolickému završení nejslavnější éry zámku došlo za Ladislava Velena ze Žerotína (1579-1638), který byl mecenášem umění, podporoval vydavatelskou činnost Jednoty bratrské, a také udržoval přátelské vazby s Janem Amosem Komenským.
V současnosti je zámek nejen významnou historickou a architektonickou dominantou města, ale i kulturním a společenským centrem. „Vedle zámeckých, muzejních a galerijních expozic zde sídlí městská knihovna a základní umělecká škola. Část prostor je využívána k obytným účelům. Odehrává se zde velké množství kulturních a společenských akcí,“ uvedla mluvčí města Lucie Krčmářová.
V loňském roce se renesanční zámek dostal i na pamětní zlatou minci vydanou Českou národní bankou v rámci cyklu Městské památkové rezervace.
Národní kulturní památky v Pardubickém kraji
|
