Jednoznačně by to mohl být největší turistický tahák na východě Čech. Podobně jako polský Krakov těží z příběhu židovského ghetta, které sugestivně představil ve svém filmu Schindlerův seznam režisér Steven Spielberg, Pardubice by mohly lákat na historii kolem Larischovy vily.
Chátrající vila na okraji Pardubic, ve které zabíjeli nacisté
„Ten potenciál tady rozhodně je. Kdyby se nám podařilo příběh vily ještě spojit s již existující stezkou o operaci Silver A, tak by se Pardubice mohly stát lákadlem nejen pro vzdělávací turistiku. Válečné příběhy spojené s Pardubicemi jsou neskutečně silné,“ uvedl náměstek primátora Pardubic Jakub Rychtecký.
Ovšem nic takového se zatím nerýsuje. Československá obec legionářská, která vilu získala od společnosti Foxconn, nemá dostatek peněz na opravu památky a podle všeho ji bude dávat do pořádku velmi dlouho.
„Zvažujeme, jestli nezaložíme konsorcium organizací. Na opravách by se mohlo podílet město, kraj, případně podniky, které na Pardubicku působí. Měli bychom s tím méně papírování než s vyřizováním dotací,“ řekl regionální zástupce legionářů František Bobek.
Unie zatím neotevřela pro vilu žádnou dotační kapitolu
Původní odhady nákladů na opravy vily, která je městskou kulturní památkou, činily 35 milionů korun. Město rekonstrukci zařadilo na seznam projektových záměrů, na které bude možné čerpat evropské dotace. Výzvy však zatím nebyly vypsány, a tak není jasné, kde se podaří sehnat dostatek peněz.
„Havarijní stav věže ukazuje, že opravy budou náročné, jsem skeptický, jestli se původní odhad nákladů naplní. Na věž možná budeme dělat samostatný projekt,“ doplnil Bobek.
Larischova vilaNovorenesanční vilu, zvanou také Zámeček, si nechal v roce 1885 postavit potomek uhlobaronského rodu Jiří Larisch-Mönich. Za desetiletí se v ní vystřídalo několik majitelů včetně města. V době německé okupace vilu vlastnil policejní pluk z Kolína. Němci v jejích sklepeních za heydrichiády v roce 1942 vyslýchali české vlastence a obyvatele Ležáků, které později zastřelili na nedaleké střelnici. |
V objektu legionáři postupně odstraňují ty největší škody. Loni například od kraje získali 250 tisíc korun a za peníze ošetřili trámy, které napadla dřevomorka. To jsou však spíše drobné výdaje, potřeba bude mnohem více peněz.
„Rozhodně legionářům pomůžeme se sháněním peněz. Musíme jít krok po kroku. Nejprve jim pomůžeme památku opravit, pak bude na řadě vymyslet pro ni adekvátní náplň a nakonec se zaměřit na přilákání turistů,“ dodal Jakub Rychtecký.
Zatím se však spíše naplňují odhady realistů, že přestavba výjimečného domu bude trvat několik let.
„Dá-li Bůh, tak se na opravy najdou peníze, ale bude to maraton na dlouhé roky,“ uvedla ostatně už v roce 2014 Jarmila Doležalová mladší, dcera Jarmily Šťulíkové, která se svojí sestrou přežila vyhlazení ležácké osady. V roce 1942 byly Jarmile Šťulíkové dva roky. Zámeček pak navštívila až v roce 2008, kdy se tu natáčel dokument s názvem Ti druzí mrtví.
Obec legionářská již přízemí a sklepení vily i její zahradu zpřístupňuje veřejnosti. Pořádá tam pietní akce a branný závod Battlefield pro žáky základních škol. Vila je rovněž jednou ze zastávek pochodu Oheň bez naděje, který připomíná místa a události spojené s heydrichiádou.
