Setkání pamětníků a rodinných příslušníků Operace Silver A.

Setkání pamětníků a rodinných příslušníků Operace Silver A. | foto: Josef Vostárek, ČTK

Pardubický Zámeček čeká oprava za 33 milionů, město má projekt i peníze

  • 1
Město Pardubice ukončilo přípravu opravy Památníku Zámeček. Místo, kde v roce 1942 vraždili nacisté české vlastence z Ležáků či z Pardubic, by se mělo začít zvelebovat už na jaře příštího roku. Rekonstrukce významného místa vyjde na zhruba 33 milionů korun.

Během několika málo týdnů v létě 1942 na tom místě nacisté popravili 194 Čechů. Smutnou událost připomíná památník, který má však své nejlepší časy dávno za sebou a jen stěží se dá označit za důstojný.

Ovšem za rok a půl by se na stejném místě nedaleko pardubické firmy Foxconn mělo nacházet opravené pietní místo doplněné malým muzeem v podzemí.

„Celkové náklady na tuto akci vyčíslil projektant na více než 33 milionů korun. Zhruba 21 milionů by měla činit dotace Evropské unie a příspěvek státního rozpočtu, zbývající část musí zaplatit město, ale toto pietní místo si to zcela jistě zaslouží,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát z ANO s tím, že památník by měl být zrekonstruován do května 2021.

Projekt minulý týden schválili i zastupitelé, takže by stavbě nemělo nic bránit. Politici pro ni jednomyslně zvedli ruku i přesto, že cena díla se proti původním odhadům poměrně razantně zvedla.

„Záměr je bohulibý a zaplať pánbůh za něj, ale nelíbí se mi, že rozpočet naskočil o pět milionů korun. Původní limit měl být dvacet milionů korun, ale nakonec je to 33 s daní,“ uvedl opoziční zastupitel za Pardubáky František Brendl.

Podle primátora Charváta se však zvýšení ceny dá poměrně smysluplně vysvětlit. „Je to technologicky náročná stavba. Navíc je v podzemí, vybraná v architektonické soutěži. Jsme si vědomi, že to bude stát více, ale na druhou stranu jsme obdrželi více na dotacích, což je pozitivní. Myslím, že získáme důstojné místo, kde si můžeme připomínat hrůzy, které se tam staly,“ uvedl. 

Podle plánů chtějí radní v prostoru Památníku Zámeček zachovat pietní charakter místa a vybudovat novou expozici. „Ta bude připomínat nejen tragické osudy těch, kteří se dokázali postavit zlu, ale také zlo samotné,“ řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký.

Ve spolupráci s chystaným projektem Československé obce legionářské na oživení sousední Larischovy vily, v jejímž sklepení prožívali vězni poslední hodiny před popravou, na niž město přispěje 15 milionů, tak může vzniknout unikátní místo. 

Památník v létě 1942 sloužil jako popraviště gestapa

„Díky evropským dotacím chceme v Pardubicích na historicky velmi významném místě vybudovat nadčasově řešený památník, který osloví nejen pamětníky a rodiny těch, kteří zde byli zavražděni, ale také další generace. Pomocí tohoto projektu chceme vrátit obsah slovům, jako je vlastenectví, hrdinství, svoboda,“ doplnil Rychtecký.

Podle něj bude expozice atraktivní a srozumitelná pro všechny generace, bude koncipována tak, aby návštěvníkům otevřela cestu k pochopení kořenů nacistické ideologie a rasové a národnostní nenávisti.

Památník stojí na místě bývalé cvičné střelnice záložního policejního pluku Böhmen, kterou nacisté v létě roku 1942 proměnili na popraviště gestapa. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno 194 lidí, jejichž těla byla spálena a popel vysypán do Labe. 

V roce 1949 vznikl na místě popraviště památník, který chce město nyní zmodernizovat a zrekonstruovat a vybudovat zde místo, které nebude pouze pietním územím, ale také mementem pro budoucí generace.

„Celé pietní území bude, na rozdíl od současnosti, celoročně přístupné, vstup na ně bude nově od ulice Průmyslová, kde bude také nově vybudované parkoviště pro návštěvníky za finančního přispění Foxconnu,“ dodal Rychtecký s tím, že stávající pomník bude zachován a zůstane dominantou. 

Odstraněn bude nevyhovující objekt zázemí památníku, oplocení a některé drobné stavby. Základem nové podoby území národní kulturní památky bude podzemní expozice, která vzniká v novém muzejním objektu dle návrhu architektů Žalského a Podrázkého ve spolupráci s historikem Vojtěchem Kynclem.