„Bohužel jsme již směřovali ke změně od 1. ledna 2025, ale s ohledem na pokročilé datum a nevyjasněný dopad na rozpočty obcí to na příští rok již neočekáváme. Proto také začínáme stavět rozpočet kraje na příští rok dle stávajícího rozpočtového určení daní,“ oznámil hejtman Martin Netolický (3PK/SOCDEM).
Kraj teď doufá, že změny začnou platit od ledna 2026. Daně se mezi regiony rozdělují přes dvacet let podle klíče, který je podle odborníků i politiků zastaralý a nespravedlivý. Doplácel na to Pardubický kraj, ale i další regiony. Nebylo to vidět jen v kolonkách rozpočtu, ale hlavně na horším stavu krajských silnic a nemocnic či na chybějících penězích na dopravní obslužnost ve srovnání s lépe honorovanými kraji.
Nový návrh zákona předložený vládou a podpořený předchozím vedením krajů je spravedlivější. Peníze z daní se mají dělit podle sedmi kritérií, mezi nimiž má největší váhu počet obyvatel, dále délka krajských silnic a rozloha kraje. I k tomuto klíči existuje řada výhrad. Ne všem regionům by pomohl.
„Jasným vítězem novely by se stal kraj Pardubický, jehož příjmy by narostly o více než 1 400 Kč na obyvatele,“ uvádí studie Think Tanku IDEA, jejímiž autoři jsou Petr Janský a Daniel Kolář.
Podle propočtu předkladatelů novely zákona měl Pardubický kraj v případě jejího schválení místo očekávaných 6,4 miliardy korun obdržet v roce 2025 z daní 7,7 miliardy korun. Zatímco dnes sousední Královéhradecký kraj dostává z daní o miliardu korun víc než Pardubický, příští rok už by naopak Pardubický kraj měl vyšší příjmy. Změna v přerozdělení daní má být postupná a skončit měla v roce 2027, Pardubický kraj by nakonec podle propočtů obdržel až o 1,7 miliardy víc než podle dosavadních pravidel.
Poslanec STAN a starosta obce Vysočina na Chrudimsku Tomáš Dubský si není jist, zda novela parlamentem projde. Nejde jen o to, co si myslí poslanci. Připomíná, že v čele krajů jsou mnohde jiní politici než ti, kteří s navrženou změnou daní souhlasili. „Máme nové hejtmany, nové koalice, mohou na to mít nyní jiný názor,“ řekl.
Teď už je zřejmé, že změna se odkládá v nejlepším případě na leden 2026. Krajský radní Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj) stále doufá, že změnu by mohla vláda prosadit. „Odhaduji to tak na 60 procent. Vláda to ve svém závazku má, vládou to prošlo a většinu v parlamentu má také,“ řekl Línek.
Schválení novely komplikuje fakt, že vláda jejím prostřednictvím chce zároveň zavést jiný způsob určení počtu obyvatel obcí a krajů, od něhož se odvíjí dělení vybraných daní. Místo ročních dat Českého statistického úřadu se peníze mají dělit na základě aktuálních dat z registru obyvatel, která jsou mnohem blíže skutečnosti. Řada obcí by ale kvůli tomu měla o něco nižší příjmy. I obec Vysočina. „Jestliže registr obyvatel obsahuje přesnější data, mělo by se z něj vycházet,“ uvedl poslanec a starosta Vysočiny Tomáš Dubský.
Místo aby krajští politici začali vymýšlet, za co utratí miliardu korun navíc, mají opačné starosti. Bojí se, aby nakonec Pardubický kraj neměl méně peněz než dosud. Kraje dosud dostávaly čtyři miliardy ze Státního fondu dopravní infrastruktury na rekonstrukce silnic nižších tříd. Kvůli chystané změně dělení daní už peníze připravené nejsou.
„Letos to poprvé vláda nedala do návrhu státního rozpočtu, respektive rozpočtu SFDI. A odvolávají se právě na tu změnu RUD. Jenže ta nemusí projít,“ uvedl poslanec ANO Martin Kolovratník. Pardubický kraj by tak mohl přijít o bezmála čtvrt miliardy.
Podle náměstka hejtmana pro oblast dopravy Ladislava Valtra (ODS) kraj potřebuje co nejdříve vědět, zda s penězi může počítat. Je podle něj krajně nepraktické a nehospodárné vypisovat výběrová řízení až v průběhu stavební sezony.
