Pražský architekt Lukáš Smetana s manželkou Marianou areál pořídili za více než 22 milionů korun.
„Od vzniku Východočeské galerie v roce 1953 je to největší impulz pro její rozvoj a naprosto přelomový okamžik v jejím fungování. Věřím, že 70. výročí už oslaví v nových gočárovských prostorách a bude to podobný magnet jako UNESCO hřebčín v Kladrubech nebo Litomyšl,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek.
Podobu galerie vyprojektoval tedy ateliér TRANSAT, architekti ve složení Petr Všetečka, Robert Václavík, Tereza Novotná, Karel Menšík a Kajetán Všetečka. Ateliér stojí například za nedávno otevřeným památníkem Tomáše Bati ve Zlíně a dalšími mimořádnými rekonstrukcemi. Loni za ně byl Petr Všetečka nominován na cenu Architekt roku.
„Gočárův mlýn je jako obilné zrno: jádro chrání tvrdá slupka. Otázka, jak vložit do budovy nový obsah, a přitom ji nerozmělnit, nás provázela minulá tři léta, kdy jsme na projektu její obnovy pracovali,“ řekl architekt Petr Všetečka a pokračoval.
„Přijali jsme její monumentální hru horizontál a vertikál, ve které se protínala architektonická kompozice s mlynářskou technologií. Podpořili jsme její vnitřní gradaci směrem vzhůru, což má dát galerii rozlet. Navrhli jsme šetrné technologie zabezpečení, vnitřního klimatu i osvětlení pro 21. století v budově, která je zároveň památkou. Snažili jsme se neporušit pravdu materiálů, typickou pro industriální stavby i zrod české moderny,“ řekl Všetečka.
Národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny1909 - 1911 stavba první budovy pro bratry Egona a Karla Winternitze podle projektu Josefa Gočára 1919 požár, který si vyžádal rozsáhlé úpravy, zejména nástavbu pro hasící systém 1924 kolaudace upravené stavby s novým silem a propojením obloukem, který je asociací na babylonskou Ištařinu bránu 2013 ukončení provozu mlýnů, společnost GoodMills Česko je nabídla k prodeji 2014 dva objekty mlýnů byly prohlášeny za národní kulturní památku 2016 areál kupují manželé Lukáš a Mariana Smetanovi 2018 vlastníkem hlavní budovy se stává Pardubický kraj |
Východočeská galerie se v posledních dvou letech zaměřila na získání zásadních uměleckých děl z druhé poloviny dvacátého století s cílem připravit atraktivní expozice.
„Velkoryse koncipované výstavní prostory nabídnou kurátorům nové možnosti a návštěvníkům výjimečné zážitky. Například hlavní výstavní sál bude otevřený a propojený přes dvě patra s horním osvětlením a částí prosklené podlahy. V interiérech budovy budou zachovány některé zajímavé historické relikty a technologické součásti bývalého mlýna,“ řekla ředitelka Východočeské galerie Hana Řeháková.
Architektuře se přizpůsobí i výstavy
Jedinečné architektuře se musí přizpůsobit i nová dramaturgie výstav a doprovodných programů. „Uvědomujeme si, že i díky industriální minulosti památky se naše galerie stane vyhledávanou pro mnoho milovníků umění nejen z regionu. Proto nyní připravujeme program, který souzní s tímto prostorem,“ řekla Řeháková.
Staveniště převzala Společnost pro obnovu Automatických mlýnů v Pardubicích, což je stavební konsorcium tvořené akciovými společnostmi Metrostav a Chládek a Tintěra.
Celkové výdaje projektu jsou necelých 374 milionů korun, stavba samotná bude stát 338,5 milionu korun včetně DPH. Na stavbu využije Pardubický kraj peníze z Evropské unie. Předpokládá se, že to bude 110 milionů korun. Stavba jako taková by měla být hotová za 690 dní, tedy v dubnu 2022. Pak přijde na řadu vybavení interiérů a tvorba nových expozic. Pokud všechno půjde dobře, galerie se otevře již na Vánoce 2022.
Původní majitel Lukáš Smetana je zatím s dílem spokojený.
„Politici zatím plní, co slíbili. Pocity mám vzhledem k budově zvláštní. Je to jako když dává rodič dítě na internát. Nikdo neví, jak to dopadne, a všichni doufáme, že dobře, ale tu jistotu nemáme,“ řekl Smetana.
Ke kraji se připojí i magistrát, který v areálu začne stavět Polytechnické dílny a Městskou galerii. Nadace Automatické mlýny, kterou založili Smetanovi, opraví silo a veřejné prostory. Všechny projekty mají přislíbenou evropskou dotaci.