Loď provozuje společnost Pardubická plavební a oprávnění k plavbě vyprší už 1. dubna. Od stejného data nebude možné provozovat ani restauraci.
"Seznam věcí, které je nutno opravit, zabírá stránku a půl formátu A4. Na lodi je špatně prakticky vše, od opláštění přes kormidlo až po motor. Skoro se dá říct, že aby loď prošla technickou, museli bychom do té stávající namontovat úplně novou," řekla primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková.
Ta si původně se svými kolegy z vedení města myslela, že na opravy bude stačit 2,5 milionu korun pro dopravní podnik. Jenže nyní se zdá, že tato varianta padá.
Arnošt z PardubicParník začal fungovat v roce 2000. Je na něm restaurace, funguje jako výletní loď, na které se dá jet buď do Kunětic či po proudu do Srnojed. Arnošt patří firmě Pardubická plavební, ve které má radnice 42 procent akcií. Město i kraj také na provoz lodi dávají ročně celkem 650 tisíc korun. Choroby parníku Zásadní rekonstrukcí musí projít i celý povrch lodě včetně střechy. Na výměnu jsou i celé stěny či vzpěry. Až úsměvně působí, že lodi se potápí při jízdě příď. Prý za to můžou nádrže na vodu, které nejsou dobře vyvážené. Problémy s motorem byly už na začátku provozu lodi. Kvůli tomu začal Arnošt jezdit později, než měl. Nyní je motor na výměnu, a to včetně jeho uchycení v lodi. Kormidelna není umístěná na zádi, jak bývá obvyklé, ale na přídi. Nyní je nutné řízení i jeho ukotvení měnit. Loď nemá prakticky žádnou izolaci. Vytopit proto tamní restauraci je téměř nemožné. Nutné je i nové obložení. |
"Původně zamýšlená částka zřejmě stačit nebude. Zdá se, že bude levnější koupit podobnou loď někde v zahraničí. Už jsme třeba zjistili, že i s dovozem z Holandska by nás vyšla asi na dva miliony korun," říká Fraňková.
Arnošt se během mrazů nedá téměř vytopit
Špatný stav Arnošta potvrzuje i Jan Tůma, který je provozovatelem restaurace na jeho palubě. Náklady na její fungování prý například neúměrně zvyšuje vytápění.
"Ta loď je vlastně jen kus železa bez jakékoliv izolace. Vytopit ji třeba během dnešních mrazů je velmi náročné. Topíme klimatizací, což lze tak zhruba do mínus deseti. Když mrzne více, musíme zapojit i přímotopy. To se pak ovšem může elektroměr zbláznit. Oprav je samozřejmě potřeba ale mnohem více," uvedl Jan Tůma.
Problematická je ale i samotná plavba. Loď je tak špatně konstruovaná, že při jízdě se jí nadměrně potápí příď, zatímco záď míří k nebi.
"Nemusím být námořník, abych poznala, že toto je pro loď problém. Prý se tak děje kvůli tomu, že na samé přídi jsou umístěny nádrže s vodou, které ji zatěžují. Pokud na zádi nejsou úplně plné nádrže na naftu, loď se vepředu potápí," řekla Fraňková.
Množství technických problémů je zarážející. Arnošt z Pardubic totiž není vůbec starý, vyjel teprve před deseti lety. "Ty vady jsou evidentně konstrukční. Zřejmě bylo chybou, že město kupovalo loď od firmy, pro kterou byl Arnošt vůbec prvním vyrobeným plavidlem," říká Fraňková.
Loď stavěla firma P-Boat, kterou založil bývalý ředitel chvaletické loděnice se svým náměstkem. Podle někdejšího šéfa společnosti Pardubická plavební Michaela Skalického odvedla dobrou práci. "Otázka je, jak probíhala údržba. To nevím, už osm let s tím nemám nic společného. Ale když se nestaráte o auto, tak vám taky odejde," říká Skalický.
Finanční potíže má i provozovatel
Navíc potíže nemá jen loď, ale i firma Pardubická plavební, které patří. I kvůli tomu, že parník každý rok i přes dotace od města a kraje vyrobí ztrátu v řádech statisíců, společnost nedokáže splácet své závazky vůči bance.
Fraňková tak připouští, že by se město mohlo zbavit akcií, jež má v Pardubické plavební. Možné je prý i to, že město bude žádat o dočasné schválení výjimky na provoz lodi. "Klidně to ale může dopadnout i tak, že sáhneme k řízené likvidaci firmy. Možností je několik," řekla primátorka.
Protože do budoucna ale Pardubice chtějí mít výletní parník, teď firmě pomohou. Koupí od banky pohledávku za firmou ve výši přes 1,3 milionu korun. Pojistí se proti tomu, aby banka využila zástavy v podobě domku u přístaviště pro Arnošta.
