V anketě MF DNES většina lídrů další úvěry odmítá anebo je připouští jen v omezené míře.
Pardubický kraj měl na začátku letošního roku úvěry za více než 800 milionů korun a krajští zastupitelé se letos rozhodli pro úvěrový rámec ve výši dvě miliardy korun především na modernizaci nemocnic.
To vše ve chvíli, kdy příjmy kraje letos spadnou pod čtyři miliardy korun. Prostor pro další úvěry je proto velice omezený.
Lídr ANO Martin Kolovratník si to nemyslí. „Náš kraj je zatím jedním z těch méně zadlužených, navýšení si tedy může dovolit. A je to i jeden ze zásadních pilířů našeho programu – zcela nové zdroje financí do kraje chceme dostat právě kombinací nových dotačních programů a úvěrů, které by měly být v maximální míře bezúročné,“ uvedl.
Lídr Koalice pro Pardubický kraj a náměstek hejtmana Roman Línek žádné další úvěry nechce a soudí, že úspěchem bude, když kraj při výrazném poklesu příjmů zvládne zajistit všechny služby, na něž jsou lidé zvyklí.
„Pro mne jsou v tuto chvíli hranicí dvě miliardy korun z úvěru Evropské investiční banky,“ řekl Línek.
I když politici často hovoří o tom, že Pardubický kraj patří k těm nejméně zadluženým, není to přesné. Většina krajů na tom byla před krizí lépe, některé dokonce všechny úvěry v časech hojnosti splatily.
Podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může mít kraj dluh až do výše 60 procent průměrného ročního příjmu za poslední čtyři roky, než se spustí takzvaná dluhová brzda.
Strop zadlužení? 6,8 miliardy korun
Příjmy kraje ovšem zákon rozumí i takzvané transfery určené třeba na platy učitelů. Jde o mnohamiliardové sumy, které rozpočtem jen protečou - například loni šlo o devět miliard - a politici si na ně nesáhnou. Díky tomu vypadá rozpočet virtuálně vyšší, než jaká je skutečnost, a nepřekročitelná šedesátiprocentní hranice tak dnes činí 6,8 miliardy korun.
Hnutí ANO z této hranice vychází. „I pro nás je tato hranice orientačně onou červenou linií. Tu bychom překročit nechtěli. Pokud ale budou extrémně vhodné podmínky a odůvodněné případy - například půjčky jsou bezúročné a na dlouhou dobu, ekonomice se opět daří - bychom byli ochotni jít mírně nad ni – max. do 70 procent,“ napsal Kolovratník.
Dodal, že by to posunulo maximální úvěrový rámec na necelých osm miliard korun.
S podobnými plány je zcela osamocen. „Se zadlužováním kraje nad současnou míru bych byla velmi opatrná, protože žádná ekonomická krize neskončí ze dne na den, může trvat několik let a velmi zatíží v rozhodování nové vedení kraje. Bude záležet na výhodnosti úvěru,“ uvedla Michaela Matoušková (STAN pro zdravý kraj).
„Jednoznačně odmítám jakékoliv provozní dluhy či zadlužování na nejrůznější dárečky a dávky pro vybrané skupiny lidí,“ uvedl hejtman Martin Netolický a lídr 3PK.
Jen několik lídrů bylo ale přesně schopno definovat hranici, za kterou při zadlužování kraje nepůjdou. Například Zelení.
„Zdravá míra zadlužení by neměla překročit 30 % průměrného ročního příjmu. Přeci jen nevíme, jak bude ekonomika vypadat v následujících letech. Budeme ale především hledat nové zdroje financování krajských investic, například z Fondu obnovy nebo obrovských příležitostí spojených s European Green Deal,“ řekl lídr Zelených Robert Hrdina.
Jaká je nepřekročitelná hranice zadlužení kraje?Pro hnutí ANO je to bezmála osm miliard korun při rozpočtu kraje, jehož příjmy letos nedosáhnou ani čtyř miliard korun. KSČM by ke stávajícímu úvěru cca 800 milionů a schválenému úvěrovému rámci ve výši dvě miliardy byla ochotna přidat další dvě miliardy. Koalice pro Pardubický kraj další úvěry nechce. Zelení tvrdí, že míra zadlužení by neměla překročit 30 % průměrného ročního příjmu. Piráti uvedli, že u obcí je strop zadlužení 50 %, ale pro definování hranice nemají dost informací. Ostatní strany neodpověděly jasně nebo na anketu nereagovaly. |
Lídr komunistů Jan Foldyna prostor pro další úvěr vidí.
„Roční splátky úvěrů v příštím roce cca 406 milionů budou postupně v dalších letech klesat na cca 300 milionů v roce 2023. Je zde prostor, při shodě zastupitelstva, na další půjčku na podporu velkých investičních akcí v kraji umožňující využití evropských a státních dotací. V tom případě si umím představit nepřekročitelnou hranici ve výši dalších dvou miliard,“ uvedl Foldyna.
Lídr Východočechů František Brendl si myslí, že diskusi o úvěrech by měla předcházet úsporná opatření na straně kraje.
„Zkrátka když ti, co platí daně, mezi sebou vyberou méně peněz, musí se tomu přizpůsobit i státní správa a potažmo samospráva. Musí začít přijímat úsporné opatření, a to v oblasti správy kraje, zjednodušení agend, redukce byrokracie, snížení počtu zaměstnanců, zkrátka snížení provozních nákladů. To se bohužel neděje už řadu let,“ uvedl Brendl.
Maximálně opatrný by byl s úvěry Petr Bajer, lídr koaliční kandidátky Trikolóra-Soukromníci. Když už úvěr, tak na důležité věci.
„Bude se muset škrtat, šetřit, ale rozhodně nelze šetřit na údržbě komunikací nižších tříd, aby nám pak na silnicích umírali lidé, stejně jako aby nám umírali lidé v nemocnicích, protože nejsou finance na zdravotnictví,“ uvedl.
Piráti se nebrání úvěrům, ale jejich využití musí být opodstatněné a důkladně zdůvodněné.
„Jako například nyní velké investice do rozvoje zdravotnictví. Zároveň jsou pro nás klíčové transparentnost a efektivnost. Definovat hranici budeme schopni po revidování investičního zásobníku kraje a sestavení střednědobého a dlouhodobého výhledu,“ řekl lídr Pirátů Daniel Lebduška.
