Povodně na Chrudimce až do začátku 20. století představovaly pro obyvatele bydlící podél toku řeky těžkou zkoušku. Po výstavbě Hamerské přehrady se začalo mluvit o vybudování další nádrže u Křižanovic, nicméně události spojené s první světovou válkou udělaly dalším projektům přítrž. Přednost na začátku 20. let dostala nakonec Seč.
Zkrotit divokou řeku dál po proudu se podařilo až po druhé světové válce, kdy byla postavena přehrada u Křižanovic společně s vodní elektrárnou Práčov.
 |
Stavba, u které se bylo možné zaměřit výhradně na energetické využití vodní energie, byla velkou školou československých přehradářů. Celkem se na výstavbě mezi lety 1947 až 1953 podílelo asi 650 pracovníků, z toho 62 techniků a administrativních úředníků. Jedna z prvních hydrotechnických staveb, která vznikla po válce, je svojí rozsáhlostí unikátem.
Kdy MVE Práčov vyrobila nejvíc energie1987: 27,176 GWh |
Vodní dílo Křižanovice – Práčov, které zasahuje do katastrálních území šesti obcí, se skládá z nádrže v Křižanovicích, podzemního přivaděče, vyrovnávací věže, tlačného potrubí, výkonné špičkové vodní elektrárny a vyrovnávací nádrže se zemní hrází a průtočnou elektrárnou.
Elektrárna je zásobena vodou díky podzemnímu přivaděči z křižanovické přehrady, kterým by bez problému prošel i člověk. Kruhové potrubí má v celkové délce zhruba tří kilometrů na výšku 2,4 metru.
„Část přivaděče museli vystřílet ve skále. Loni v červnu to bylo shodou okolností 50 let, co v důsledku skalního sesuvu v místě přechodu přivaděče do skály byla poškozena jeho betonová část v délce asi 40 metrů. Oprava tenkrát vyšla na 10 milionů a rok celá elektrárna stála,“ říká Otakar Doležal, který byl do minulého roku na elektrárně předákem a předtím na nejrůznějších pozicích pracoval v elektrárně třicet let.
Dominanta v lesích
Nejnápadnějším objektem elektrárny je padesát metrů vysoká vyrovnávací věž viditelná z dalekého okolí, které se někdy říká vodní zámek. Mnozí si myslí, že svému účelu už dávno neslouží, přitom má v rámci fungování celé elektrárny nezastupitelnou roli. Právě sem totiž hlavní podzemní přivaděč z Křižanovic ústí.
Účelem vodní vyrovnávací věže je ochrana přivaděče před nárazy tlaku vzniklým náhlým uzavřením případně otevřením rychlouzávěru nebo regulátoru turbíny.
Mimořádné prohlídky elektrárny PráčovÚtroby práčovské elektrárny se mimořádně zpřístupní veřejnosti. U příležitosti Mezinárodního dne vody v sobotu 22. března budou v malých vodních elektrárnách skupiny ČEZ od 9 do 15 hodin probíhat komentované prohlídky. Podmínkou je registrace na webu svetenergie.cz/infocentra. Jedné exkurze se může účastnit maximálně 15 osob. Délka prohlídky je 30 minut. |
„Když je věž naplněna, je tam asi 15 tisíc kubíků vody. Z věže pak do elektrárny pod kopcem u řeky vede ocelové potrubí, s průměrem dva metry pojme až 13 krychlových metrů vody za vteřinu. Dnes pouštíme na turbínu zhruba 10 kubíků vody za vteřinu. Vysokou výrobu zajišťuje zhruba stometrový spád potrubí. Na plném výkonu jsme po spuštění za čtyři a půl minuty,“ popisuje princip špičkové elektrárny Otakar Doležal zrovna ve chvíli, kdy se mohutný proud vody v potrubí začíná valit na Francisovu turbínu.
V srdci elektrárny není přes burácející turbínu slyšet vlastního slova.
Celý provoz se zefektivnil v roce 2001, kdy prošla elektrárna modernizací. Původní hydrocentrálu s výkonem 8 400 kW nahradila vertikální Francisova turbína s výkonem 9 750 kW, jež je spojena s třífázovým synchronním generátorem.
Před automatizací se všechny procesy prováděly ručně, včetně spouštění generátorů a fázování. Po modernizaci byl vytvořen řídicí systém, který umožňuje dálkové ovládání většiny procesů, což obsluhu elektrárny zjednodušilo. Dávno jsou tak pryč doby, kdy se na velínu spolu s dalšími zaměstnanci střídalo v třísměnném provozu devět lidí. Dnes na provoz elektrárny dohlíží dva strojníci během jedné ranní směny.
Stavba vodní elektrárny Práčov probíhala mezi lety 1947 až 1953.
„Nejvíce elektřiny vyrobila elektrárna ve své historii v roce 1987. To jsme vyrobili přes 27 GWh elektrické energie. Nejméně 1,5 GWh v roce 1962,“ říká Petr Dvořáček, který loni převzal funkci předáka elektrárny. „Jsme limitováni hydrologickou situací, ale jsme schopní jet nonstop, mašina to zvládne. Záleží na množství vody, která je k dispozici v křižanovické přehradě. Vše určuje manipulační řád. Predikci na další den se dozvíme vždy ráno. V současné době jede elektrárna v průměru hodinu a půl denně.“
Povodně pomohly k rekordu
Malá vodní elektrárna Práčov je výkonově třetí největší elektrárna tohoto druhu ve vlastnictví společnosti ČEZ. V loňském roce dodala do sítě 14,3 GWh, což se nevymyká dlouhodobému průměru. Na konci léta však výrobě pomohly povodně. „I přesto, že Sečská přehrada byla předem téměř vypuštěna z důvodu stavebních prací u hráze, tak pro nás výroba za září byla nejvyšší za posledních třicet let. Konkrétně to bylo 3,8 GWh,“ dodává Dvořáček.
V 70. letech byla na přivaděč z Křižanovic napojena potrubím i úpravna vody Monako, odkud se odebírá pitná voda pro Chrudim a část Pardubic. Aktuálně zpracovává cca 100 litrů vody za vteřinu. Upravená voda je dále míchána s podzemní vodou z vrtů v Podlažicích a poté putuje po Chrudimsku a části Pardubic.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
