Velikonoční zvyk, který patřil k Velikonocům stejně jako pomlázka, se dodnes udržel jen v několika obcích, například na Vysokomýtsku.
Spolu s ním se udržuje také východočeské loutkářství nebo tradiční masopustní pochůzky a masky z Hlinecka, které jsou zároveň zapsané i na světovém seznamu organizace UNESCO.
"Je obdivuhodné, že se tyto velikonoční tradice dochovaly do dnešní doby a neupadly zcela v zapomnění. Je to nesmírně důležité pro zachování jedinečnosti daného místa," uvedla náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči.
Vlastní zvyk vodění Jidáše přímo navazuje na chození "hrkáčů", kteří chodí po vsi od Zeleného čtvrtka, kdy zvony odletěly do Říma, až do Bílé soboty, kdy odpoledne začínají chlapci strojit svého Jidáše a začíná obchůzka s maskovanou postavou.
S říkankou odsuzující Jidášovu zradu obcházejí chlapci vesnické domy a jsou za to hospodáři obdarováváni.
Od roku 2009 jsou do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury zapsány kromě výše uvedených zvyků také "Slovácký verbuňk", "Jízdy králů na Slovácku", "Sokolnictví - umění chovu dravců, jejich ochrany, výcviku a lovu s nimi".
V roce 2011 k nim přibyla "Myslivost - plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově".
Hlavním cílem seznamu je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území České republiky.
