Je to přesně dva roky, co se na Svitavsku začalo mluvit o výstavbě větrného parku na návětrné straně Hřebečovského hřbetu podél silnice I/43 od Opatova přes Dětřichov, Svitavy až po Hradec nad Svitavou, Sklené a Pohledy. Do konce roku by mělo být zřejmé, s jakým investorem zatím nerozhodnuté obce včetně Svitav podepíšou smlouvu o spolupráci. Většina už má jasno.
Nejnověji podpořil výstavbu Hradec nad Svitavou. Přispěla k tomu i anketa, jíž se zúčastnila nadpoloviční většina voličů ze zhruba 1 700 obyvatel. „Měli jsme představu, že s vyplněným anketním lístkem přijde tak kolem třiceti až čtyřiceti lidí, nakonec jich přišlo více než polovina,“ řekl starosta Hradce nad Svitavou Kamil Pavliš.
Mírná většina obyvatel vyjádřila s větrníky souhlas. „Výsledek ankety se shoduje s výzkumem, který loni proběhl obcemi na Svitavsku. Většina lidí byla pro, rozdíl mezi variantou pro a proti byl zhruba padesát hlasů,“ dodal Pavliš. O výstavbu větrných elektráren s výškou až 230 metrů a výkonem kolem 6 MW má zájem společnost ČEZ i jeden velký hráč z Polska.
Jasno bude na podzim
Konečnému rozhodnutí zastupitelů bude předcházet schůzka starostů obcí mikroregionu, kteří smlouvu buď již podepsali s ČEZ, nebo zatím jednají s potenciálními zájemci. „Jednání s těmito firmami probíhá a je plánováno další kolo finalizace nabídky. Chceme uzavřít tuto záležitost během podzimu, aby obce nečelily tlakům ze strany energetických společností. V září bychom provedli finální vyhodnocení. Pak bude na zastupitelstvech, jakou cestou se vydají,“ řekl starosta Svitav David Šimek.
Podmínky pro provozování větrných elektráren však budou jiné, než starostové na začátku vyjednávání předpokládali.
Do hry totiž vstupuje nový zákon na podporu OZE, který vyvažuje zájmy státu se zájmy obcí prostřednictvím zavedení poplatku z vyrobené elektřiny placeného výrobcem elektřiny z větru. Ve výsledku by každé obci, na jejímž katastru by se větrník nacházel, šlo do rozpočtu 50 korun za každou vyrobenou megawatthodinu.
Větrníky u Anenské Studánky mají šanci, krajský úřad nepožaduje posouzení EIA |
„Obce by měly přejít do aktivního partnerství a na rozvoji větrné energetiky se podílet. Zákonem garantovaná pravidelná platba garantuje obci základní příjem,“ řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa, podle něhož to může v kombinaci s akceleračními zónami celý proces povolování elektráren urychlit.
Obce na Svitavsku by tak mohly podle nové legislativy, kterou ještě musí schválit Senát, automaticky z každé vrtule získat řádově dva až dva a půl milionu korun ročně. Jde o významný nárůst finančního benefitu, neboť ještě na jaře měly obce od ČEZ přislíbený roční příjem zhruba milion korun za každou vrtuli. Že se parametry benefitů mění v čase rychlým tempem, svědčí fakt, že polostátní firma v prvopočátcích nabízela obcím pouze pět procent z podílu na zisku, což se některým obcím moc nelíbilo.
Bude větrných elektráren méně?
Nová pravidla neznamenají, že investoři už nemohou uzavírat individuální dohody s obcemi. Je však otázkou, zda energetické společnosti budou tak štědré a benefity v podobě pevných částek, které obcím s již uzavřenou dohodou přislíbily, nebudou chtít kvůli novým podmínkám revidovat.
Kolik větrných elektráren na Svitavsku nakonec vyroste, zatím není jasné. Z původně zvažovaných dvou až tří desítek vrtulí jich nakonec může vyrůst výrazně méně.
Díky nově zavedeným poplatkům by obce mohly získat stejné peníze za méně větrných elektráren. To je pro některé starosty i místní obyvatele rozumná varianta. Mohlo by to obměkčit kritiky větrných parků, neutrpěl by tolik krajinný ráz. „Součástí společného poptávkového řízení, které jde do finále, bychom chtěli definovat maximální počet větrných elektráren,“ dodal Šimek.
