Kdo dnes jede ze Svitav směrem na Moravskou Třebovou, po průjezdu tunelem Hřebeč se mu otevře panorama Moravské Třebové s věžemi kostelů, radniční věží a zámku. Do pár let by po obou stranách hlavního silničního tahu mohly stát turbíny, které budou mít na výšku 250 metrů.
Získat podporu zastupitelů pro svůj záměr se v pondělí pokoušela jevíčská společnost S&M, která na Moravskotřebovsku plánuje vystavět větrný park. Každá větrná elektrárna by měla osu rotoru ve výšce 162 metrů nad terénem a maximální výkon 7 MW. List větrníku by pak v horní úvrati dosahoval výšky zhruba čtyř petřínských rozhleden postavených na sobě.
Na jednání, které firma využila k odprezentování projektu větrného parku, byly slyšet jak názory pro, tak proti. Zástupci firmy se nesnažili zastřít fakt, že takto vysoké věže naruší přirozený vzhled krajiny.
„Musíme si říct úplně na rovinu a nechceme se za to schovávat, každá větrná elektrárna, ať je vysoká dvacet, nebo 250 metrů, naruší krajinný ráz. Úplně každá,“ prohlásil v zaplněném sále ředitel společnosti S&M Martin Hofman. Větrné elektrárny by zasáhly do nejcennějších panoramatických pohledů na město i podle komise životního prostředí.
Za energií do oblak. Nahlédli jsme do útrob největší větrné elektrárny v Česku |
Zastupitelé neřešili jen tento čistě subjektivní dojem. Vadilo jim, že by měli rozhodovat o stavbách, jejichž životnost je plánovaná na 35 let, bez dalších studií včetně těch hlukových, které by kompletně posoudily dopad na místní lidi.
„Máme rozhodnout bez klíčových podkladů, bez kompletního posouzení dopadu na obyvatele. Správný postup je opačný. Nejprve zjistit dopady, až poté vyslovit souhlas,“ řekla zastupitelka Hana Horská (KSČM), která zároveň navrhla vyhlásit o takto citlivém tématu místní referendum.
Referendum neprošlo
To však při hlasování odmítli prakticky všichni zastupitelé, ale i někteří přítomní obyvatelé desetitisícového města.
„Nejsem pro referendum. Když jsem se rozhodoval, jestli sem půjdu, nebo ne, rozhodující pro mě bylo to, co běží na sociálních sítích, jaké bláboly tam jsou. Mimo jiné všichni tvrdí, jak je to hlučné. Přímo jsem šel pod tu novou elektrárnu na Žipotíně a není slyšet opravdu skoro nic. Pokud by došlo k referendu, mnozí lidé budou rozhodovat pod vlivem nějakých pseudoinformací. Proto by měli rozhodnout zastupitelé s vědomím, že mají maximum informací,“ sklidil potlesk jeden z diskutujících.
Elektrárny zatím neprošly ani procesem EIA. Stejně tak by je čekal dlouhý povolovací proces, který může v jakékoliv fázi narazit na problém.
Největší výhrady vůči záměru však mají zástupci Aeroklubu Moravská Třebová, který provozuje vnitrostátní letiště v nedalekém Starém Městě. Právě v jeho okolí investor plánuje výstavbu dalších elektráren, pro které má nasmlouvanou kapacitu v rozvodnách Krasíkov a Svitavy. Aeroklub se obává především dopadu na bezpečnost letového provozu.
Kolem D4 mají stát obří větrníky vysoké až 250 metrů. Místní to rozděluje už teď |
„V těsné blízkosti ochranných pásem by mělo jít o čtyři nebo větrných elektráren. Pro nás tam je jeden zásadní problém, že to je opravdu strašně blízko. U Úřadu pro civilní letectví jsme napadli, že nebyla zpracována provozně letová studie. Úřad přijal opravné stanovisko a investorovi dal za úkol, aby si u nezávislé autority nechal tuto bezpečnostní studii zpracovat,“ řekl předseda Aeroklubu Moravská Třebová Pavel Řeřicha.
Ohrožen by podle něj byl i výcvik mladých pilotů z místního gymnázia, kteří se učí na bezmotorových kluzácích v rámci úspěšně se rozvíjejícího technického lycea zaměřeného na letectví. „Máme 48 studentů mladších 18 let a já bych je bez pilotního průkazu v rámci výcviku nemohl pouštět do takto ztížených podmínek,“ dodává Řeřicha, podle něhož ideální bezpečná vzdálenost pro větrné elektrárny od letiště je 5,5 kilometru. Nejbližší věž by však podle záměru byla ve vzdálenosti zhruba tří kilometrů.
Letiště ve Starém Městě se přitom nachází v červené oblasti, ve které Ministerstvo životního prostředí zakazuje vymezení plánovaných akceleračních oblastí. Blízkost větrníků by znemožnilo i konání sportovních soutěží v bezmotorové akrobacii a plachtění, které letiště pravidelně hostí.
Větrné elektrárny na Svitavsku jsou blíž, obce rozhodnou ještě letos |
Vedení města se už v pondělí explicitně postavilo za letiště i školu. „Samozřejmě podporujeme naše gymnázium a absolutně nesouhlasíme s tím, aby v Linharticích, v Dětřichově nebo Borušově stály tyto věže,“ řekl starosta Moravské Třebové Pavel Charvát (ODS), podle něhož o osudu čtyř větrníků v okolí Moravské Třebové rozhodne nejspíš květnové zastupitelstvo. Mezitím proběhne seminář, na kterém chtějí zastupitelé znát více informací.
„Za mě je to jednoduché. Buď se spokojíme s tím, že krajinný ráz v okolí města zničíme my a budeme mít peníze, anebo krajinný ráz zničí obce v okolí a my peníze mít nebudeme,“ dodal starosta.
Zástupci společnosti nabízejí za spolupráci finanční kompenzaci. „Nabízíme městu za každou věž po dobu její životnosti roční platbu ve výši 1,2 milionu korun plus 300 tisíc korun na podporu spolků, kultury a dalších aktivit,“ navrhl Hofman nabídku, která se však některým zastupitelům zdála nedostatečná. Firma slibuje pro obyvatele i levnější ceny energií v rámci komunitní energetiky.
