Už to budou téměř dva roky, co se ve Svitavách uskutečnila první debata o záměru společnosti ČEZ postavit v regionu větrný park. Největší hráč na trhu začal hned oslovovat obce s dostatečným větrným potenciálem. A věděl proč.
Rok poté obce na Svitavsku doslova zasypaly nabídky dalších firem, které mají o místa s dostatečně velkým větrným potenciálem zájem. Nabouraly tak plán svitavského starosty Davida Šimka, který chtěl společně s ostatními starosty obcí mikroregionu táhnout při vyjednávání s ČEZ za jeden provaz, aby vyjednané podmínky byly pro obce co nejvýhodnější.
„Přijde mi důležité, abychom s vedením všech obcí o této záležitost intenzivně jednali a v ideálním případě došli k finální shodě,“ uvedl tehdy starosta Svitav David Šimek.
Zásada „jeden za všechny a všichni za jednoho“ padla už ve chvíli, co si byly obce na Svitavsku jisté, že ve společnosti panuje vůči větrníkům daleko vřelejší vztah než na začátku tisíciletí. Obce v čele se Svitavami objednaly u Univerzity Palackého v Olomouci kvalifikovaný sociologický průzkum, který měl ukázat, zda jsou lidé ochotni tolerovat vysoké stožáry v krajině.
Výzkumníci na vzorku 579 respondentů loni v lednu zjistili, že 59 procent z nich s výstavbou větrných elektráren nemá problém, pokud z toho jejich obec získá pro svůj rozvoj finanční příjem. Pro řadu starostů obcí s pár sty obyvateli šlo o povzbudivou informaci, že větrníky už nejsou zlo, proti kterému je nutné za každou cenu bojovat.
Pro obce je vidina jakékoli finanční injekce lákavá. Třeba v Dětřichově smlouvu o spolupráci s ČEZ všemi zastupitelskými hlasy schválili už loni. Letos v lednu svůj podpis přidali v Opatovci, kde si zájem lidí nechali ještě jednou ověřit v anketě uskutečněné během eurovoleb. Ze 190 odevzdaných lístků přes 70 procent lidí bylo pro, čtvrtina byla proti.
„Jedna věc je, když se o problematice bavíme na úrovni starostů, jenomže pak se do toho hlavně ve větších obcích začne míchat politika tím, že tam jsou velká zastupitelstva, a jednání jsou strašně nepružná a všechno nabírá zpoždění,“ říká starosta Opatovce Lukáš Kudrna.
Do hry vstupují další investoři
Obec s více než 700 obyvateli totiž sousedí s Dětřichovem, kde už dohodu mají. „Na našem katastru by mohly být tři větrníky. Nechceme se dívat rok a půl nebo dva roky na věže v Dětřichově, než se zastupitelé ve Svitavách na něčem dohodnou, když bychom z toho mohli mít peníze ve stejnou dobu jako Dětřichov,“ vysvětluje starosta důvody, kvůli kterým obecní zastupitelstvo podepsalo smlouvu o spolupráci už teď.
Na konci ledna stejný krok učinilo i Sklené. Ačkoli původní plán byl takový, že pracovní skupina vytvořená ze zástupců různých politických stran a starostů začne o konkrétnější nabídce jednat jen se společností ČEZ, kartami zamíchalo několik dalších investorů, kteří chtěli polostátní firmu svojí nabídkou převálcovat. Tím se všechno natáhlo. Nyní tak už Svitavy s dalšími obcemi nechtějí jednat jen s ČEZ, ale i se dvěma až třemi developery.
„Dolaďují se nabídky s jednotlivými dodavateli. Jde všechno o velké hráče, žádní garážníci. Pozveme je k druhému kolu jednání, které by mělo určit směr, kterým se chceme vydat. Chtěli bychom, aby během února byla nabídka dotažena do konce. Pak bude na každém zastupiteli, jak se rozhodne. I kdyby se mělo konat referendum, musí být nadefinované podmínky, o čem budou lidé hlasovat,“ řekl starosta Svitav David Šimek.
Z konkurenčního boje mohou těžit hlavně obce. Například společnost ČEZ upravila finanční benefity, které někteří zastupitelé kritizovali jako nedostačující.
„Dáváte obci pět procent z podílu na zisku. Přijde mi to jako výsměch,“ komentoval v roce 2023 svitavský zastupitel Jan Špaček formu spolupráce s obcí spočívající ve společném podniku. Z již podepsaných spoluprací vyplývá, že peněžní plnění je nově definováno procenty z tržeb za prodanou elektrickou energii za rok.
„V našem případě by šlo o zhruba 1,2 milionu korun za každý větrník,“ uvedl starosta Opatovce. Pokud by se třeba Svitavám podařilo vyjednat ještě výhodnější podmínky, ve smluvní doložce je stanoveno, že o ně obce, které s ČEZ smlouvu už podepsaly, nepřijdou. Naopak v případě, že Svitavy se zbylými obcemi podepíší spolupráci s jinou firmou, vyjednávací pozice se pro „rychlíky“ zhorší.
Plánovaný větrný park čeká ještě dlouhý povolovací proces, který může v jakékoliv fázi narazit na problém či vystavit elektrárnám stopku. Kromě procesu EIA, územního rozhodnutí, změny územního plánu a stavebního povolení bude důležitým podkladem i nezávislý biologický průzkum.
„Biomonitoring patří u projektů rozvoje větrných elektráren k jednomu z prvních kroků. Rádi bychom tedy v tomto případě začali už letos,“ sdělila mluvčí Skupiny ČEZ pro východní Čechy Šárka Lapáčková Beránková.
