Když se v roce 1972 otevřela návštěvníkům první expozice na Veselém Kopci kolem tehdy soukromé usedlosti Pilných č. p. 4, šlo vlastně jenom o opravenou stodolu, roubený haltýř a sýpku na pavláčce s provizorní expozicí zaměřenou na domácké tkalcovství.
Dobrovolníci v čele s Luďkem Štěpánem, jehož zájem o venkovské stavby přerostl v cílenou záchranu jedinečných dokladů lidového stavitelství na Vysočině, tehdy nemuseli řešit, jak předměty dokládající způsob života našich předků uchovat. Bylo jich tak akorát, aby postupně zaplňovaly objekty rozrůstajícího se muzea.
Dnes je ve sbírkách muzea něco přes 15 tisíc předmětů. Většina z nich je uložena po různých půdách, tedy v podmínkách, které by sbírkové předměty v 21. století mít neměly.
„Máme zarovnanou celou půdu v našem správním objektu. A nejenom tam. Sbírkové předměty jsou v Hlinsku na dalších místech, využíváme různé půdní prostory na Veselém Kopci, pro prostorově rozměrnější předměty máme pronajaté sklepní prostory od města Hlinska. Jsou to místa, která jsou velmi provizorní a způsobují mnohé potíže,“ uvedla ředitelka Muzea v přírodě Vysočina Magda Křivanová.
Karel Gott si na Veselém Kopci nahříval nohy v kamnech, vzpomínají pamětníci |
Sbírkové předměty zastupující domácnost, řemesla, zemědělství, textil, písemnosti či hračky by měly najít místo v novém centrálním depozitáři. Ten byl měl složitou situaci stávajícího uložení předmětů nejen vyřešit, ale povede i k efektivnější práci se sbírkou.
„Největším problémem je kromě nedostatečného prostoru nemožnost regulace teploty a vlhkosti vzduchu, stejně jako v mnoha případech obtížný přístup ke sbírkovým předmětům a nevyhovující dispoziční řešení,“ řekla vedoucí oddělení odborné činnosti Muzea v přírodě Vysočina Nikola Pospíšilová.
Čeká se na peníze z ministerstva
Muzejníci už v roce 2020 dostali od státu do zápůjčky budovu finančního úřadu v Hlinsku, aby zde mohli alespoň částečně vyřešit problém s nevhodnými prostorami. Po loňských škrtech a zrušení územního pracoviště finančníků v Hlinsku stát třípodlažní budovu bezúplatně převedl na muzeum. Přáním ředitelky Křivanové je, aby budova byla přestavěna na centrální depozitář co nejdřív.
„Pro nás je to opravdu velmi stěžejní a zásadní projekt. V současné době už probíhají projektové práce, takže co nejdříve bychom chtěli mít projekt pro stavební povolení a během příštího roku prováděcí projektovou dokumentaci a budeme doufat, že náš zřizovatel, tedy ministerstvo kultury, bude vstřícné a poskytne nám finance na samotnou realizaci,“ dodala Křivanová k investici s předpokládanou cenou 80 milionů korun.
V objektu ve Wilsonově ulici má kromě centrálního depozitáře s vhodnou stálou teplotou a vlhkostí vzniknout i moderně vybavená konzervátorská dílna či výtvarný ateliér se zázemím pro výtvarnice a fotoateliér s archivem.
Na investice a opravy měli muzejníci letos více než 15 milionů korun. Mezi největšími plánovanými investicemi na Veselém Kopci je transfer roubené stodoly z Boru u Skutče za sedm milionů korun, na více než dva miliony vyjde také výstavba nových toalet ve spodní části skanzenu.
15. září 2023 |
