Vysvědčení za zhruba 13 měsíců provozu parku opraveného za více než sto milionů korun musí mít dvě známky. První ukazuje návštěvnost a oblibu parku u lidí. Tady je na místě udělit výbornou, protože park žije i díky moderní kavárně zdaleka nejen ve chvílích, kdy venku svítí sluníčko.
Druhá klasifikace se nutně musí týkat podoby vegetace v sadech, a tam je to mezi čtyřkou a pětkou. Uhynula řada stromů, problémy měly i trávníky.
„Nákladný, automatický, počítačem řízený zavlažovací systém za 3,5 milionu korun, vybudovaný v parku při revitalizaci, se ukázal jako neúčinný, neboť nezachránil ani usychající pobytové trávníky, ani více jak deset stromů, které následkem toho uschly - jilm, borovice, břízy,“ uvedl Jaroslav Svoboda ze sdružení Chráníme stromy.
„Trávníky bylo nutno obnovit pomocí nového substrátu a opětovného osetí. Některé stromy však živoří a hynou dále,“ dodal.
Situace zlobí i radní. Pohled na suché stromy výrazně kazí dojem z procházek či posezení v parku. Navíc stále není jasné, které stromy nakonec výrazný zásah do jejich životních podmínek, který se konal během roku 2015 při masivní přestavbě sadů, přežijí.
„Stromů je v parku suchých skutečně poměrně dost. Zatím jsme se s dendrology domluvili tak, že počkáme do jara a uvidíme, jestli se ty stromy ještě chytnou. Pokud ne, tak je budeme muset skácet a nahradit,“ uvedl primátor Pardubic Martin Charvát.
Srdnatý boj tak svádí ochránci stromů o téměř každou zdravou větev v Tyršových sadech. Díky jejich aktivitě se tak podařilo zatím zachránit dvě vrby, které během sezony musela ohradit bezpečnostní páska. Hrozilo, že z nich budou padat větve.
„Dvě staré malebné vrby, jedna u promenády, druhá u zámeckých hradeb, i přes nepříznivé podmínky zůstaly stále vitální a životaschopné; odborníci navíc zjistili, že jsou sídlem chráněných živočichů,“ uvedl Svoboda s tím, že je moc rád, že úřady našly cestu, jak vrby v sadech udržet.
Tyršovy sadyVznikly v roce 1931 jako rozsáhlý parkový komplex, kdy bylo na loukách pod zámkem vybudováno výstaviště pro celostátní Výstavu tělovýchovy a sportu. Na místě bývalého zámeckého příkopu tehdy vyrostlo podle návrhů architektů Řepy, Potůčka a Vetešníka rozlehlé výstaviště, které v době konání výstavy navštívil i československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po skončení výstavy sloužil areál výstaviště jako atraktivní park pro společenské vyžití, po válce však začal upadat. Pardubice sady loni za více než sto milionů korun opravily. |
„Vrby byly odborně ošetřeny, zkráceny a zbaveny nebezpečných částí. Můžeme se těšit, že se na jaře opět zazelenají,“ doplnil Jaroslav Svoboda, který se svými kolegy už také vymýšlí plány, jak sady udělat pro návštěvníky ještě atraktivnějšími. Klíčovou roli by měly sehrát právě zmíněné vrby.
„Z vrb navrhujeme utvořit výjimečné ukázkové exempláře života starých stromů, vysvětlit jejich důležitost pro přírodu i ekologickou výchovu dětí a zařadit je do budoucí naučné stezky v parku. Ta by zahrnovala i další stromy, třeba vzácný jinan dvoulaločný, a informačními tabulemi upozorňovala jak na zvláštnosti stromů a rostlin, tak i na dávnou historii obranného příkopu a hradeb zámku či výstavu v roce 1931,“ dodal Svoboda.
Nápad se už dostal na stůl Jaroslava Menšíka, starosty prvního pardubického obvodu, který sady udržuje. A podle jeho reakce se zdá, že by park skutečně mohl už příští rok dostat další vylepšení.
„Ten nápad je zajímavý. Už jsme se o něm v minulosti bavili, podle mne má smysl. Nebude to nic složitého a rád bych ho uskutečnil ve spolupráci s ochránci, tak aby byly spokojené obě strany. U záchrany vrb se to povedlo, tak věřím, že budeme úspěšní i v tomto případě,“ řekl Menšík.
