Jan Macák přináší jejich nový koncept a laikovi jsou samozřejmě jemu blízké pojmy poněkud vzdálené. Vědec se totiž zabývá kombinací nanotrubice oxidu titaničitého s vhodnými anorganickými a organickými chromofory, přičemž toto spojení má vést k účinné konverzi solární energie na energii elektrickou.
Projekt má za cíl také vyvinout vhodné depoziční metody pro precizní povrchové úpravy nanotrubic s cílem rozšířit jejich aplikační využití.
„Pokud bude kombinace materiálů provedena správně, může vést ke zcela novému typu velmi účinného solárního článku,“ řekl Jan Macák.
Projekt pětařicetiletého vědce uspěl v letošním kole náročné soutěže vyhlášené Evropskou výzkumnou radou. Do „startovacích grantů“ bylo letos podáno přes tři tisíce návrhů, z nich jen desetina projektů vědců 38 národností získala evropskou finanční podporu.
V oblasti fyzikálních a materiálových věd bylo hodnoceno 1490 návrhů a jediným z České republiky, který v soutěži o peníze uspěl, byl výzkum Jana Macáka.
Komerční využití nabízí fotovoltaika, biotechnologie i medicína
Rada přidělila Jana Macákovi pro budování excelentního vědeckého týmu a pořízení unikátního experimentálního vybavení částku 1,7 milionu eur, což je přibližně 45 milionů korun, a to na období pěti let.
„Očekávám i mimořádné výsledky. Byť se jedná o projekt spíše základního výzkumu, předpokládám, kromě řady publikací v prestižních vědeckých časopisech a prezentací na mezinárodních vědeckých konferencích, i možnost komerčního využití výstupů projektu, například ve fotovoltaickém průmyslu, biotechnologiích či medicíně,“ dodal Jan Macák.
Ten se tak zařadil k prestižní desítce českých vědců, kteří kdy uspěli a získali finanční podporu na svůj vědecký výzkum v některé z vyhlášených pěti kategoriích projektů Evropské výzkumné rady.
Od roku 2007 bylo k financování startovacích grantů Evropské výzkumné rady přijato zatím pouze 11 projektů podaných vědci pracujícími na pěti výzkumných institucích v České republice.
