"Já jsem Smil Flek z Nohavic." "Vážně? A čím Vám to pustilo?" To je příklad cimrmanovské citace ze hry Blaník. V semináři před představením České nebe pak autoři uvádějí Cimrmanovu absolutní juvenilii popisující milostné trampoty Smila Flašky z Pardubic a Beneše Krabice z Weitmile.
Neobvyklé křestní jméno Smil nosí dnes v republice jediný muž, příjmením Smil se jich podepisuje 44. Příjmení Flaška má v občanském průkazu šest lidí.
V Pardubicích pak patří Smilova ulice v centru města k těm nejfrekventovanějším, výskyt tolika podnikatelů v jediné ulici je mimořádný. Kým však byl tento šlechtic a básník?
Jednak byl synovcem prvního českého arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Narodil se v době panování Karla IV., zřejmě v roce 1350. Ve 34 letech se spolu se svým otcem pustil do sporu s králem Václavem IV., který prohrál a Pardubice připadly králi.
O několik let později v roce 1390 zdědil Pardubické a Rychmburské panství. Později byl nejvyšším místopísařem zemských desek a krátce působil i jako hejtman čáslavského kraje.
Rovněž byl význačným literátem. Jedno z jeho děl Nová rada patří k trvalým pokladům starší české literatury. Veršovaná skladba alegoricky s pomocí zvířecích postav na sněmu vyjadřuje konzervativní představu šlechty o tom, jak by měl král vládnout.
Smil Flaška se stal obětí majetkových a názorových sporů s králem Václavem IV. Padl 13. srpna 1403 jako vlivný člen protikrálovské panské jednoty v boji při obléhání Kutné Hory.
