Kraje, které si před dvaceti lety vybojovaly při dělení daní výhodnější podmínky, mají nyní lepší silnice, nemocnice či školy. A naopak. Vedle obyvatel Zlínského či Středočeského na to nejvíc doplácejí lidé v Pardubickém kraji.
Zatímco v případě obcí se jejich příjmy každoročně upravují podle počtu obyvatel či dětí ve školách, v případě krajů nic takového neexistuje. Že systém dělení daní je nespravedlivý, tvrdí hejtmani, prokázala to Analýza Sdružení místních samospráv ČR, připouští to i vláda.
Ta v programovém prohlášení v roce 2021 slíbila změnu dělení i navýšení peněz, ale zatím moc nepokročila. Ze dvou důvodů.
Žádný kraj nekývne na to, aby měl méně než dosud. Pokud chce stát napravit nespravedlnost, musí do systému nalít další miliardy. A ty se kvůli úsporným škrtům zatím nenašly. „Ještě v lednu nám slibovali, že do toho jsou schopni dát jednotky miliard. Já na to však budu stále upozorňovat, vláda to má v programovém prohlášení, neschválení této záležitosti bude nedodržením programového prohlášení vlády,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Zlínský kraj se může kvůli dělení daní obrátit na soud, míní hejtman |
Druhým problémem je, že na novém modelu by se měly dohodnout všechny kraje, a to se taky nedaří. Byť většina regionů je pro změnu. Dokonce se dá říct, že všichni s jednou výjimkou. Současný stav poměrně vyhovuje Moravskoslezskému kraji, naopak kraj Středočeský je bitý nejvíce. Právě jemu se totiž za poslední roky zvýšil razantně počet obyvatel, což je jeden z klíčových faktorů pro výpočet zasílané částky.
„Třináct ze čtrnácti krajů se shoduje na tom, že je současný systém neudržitelný. Řadu krajů totiž výrazně poškozuje. Zejména to poškozuje střední Čechy, kde od vzniku krajů v roce 2000 narostl počet obyvatel asi o 300 tisíc, ale neodráží se to v jejich podílu, a ony dostávají stejné peníze,“ uvedl před časem hejtman Libereckého kraje a místopředseda Asociace krajů Martin Půta ze STAN.
I Pardubickému kraji roste počet obyvatel, a přesto se to na příjmech neodrazilo. „Podle našich propočtů jsme za 20 let stávajícího nastavení rozpočtového určení daní kumulovaně přišli o částku mezi deseti až patnácti miliardami,“ uvedl hejtman.
Pardubická nemocnice roky živořila, Hradec platil stát
Zástupci krajů se již shodli na kritériích pro férovější dělení daní, patří mezi ně počet obyvatel, délka silniční sítě, existence urgentního příjmu prvního stupně, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, počet žáků ve školách, ale také rozloha a vyrovnávací koeficient.
Vláda je zatím ochotna zahrnout do rozpočtového určení daní prostředky dříve určené krajům přes Státní fond dopravní infrastruktury. V rámci konsolidačního balíčku ale chce snížit částky směřující na silnice pro kraje ze šesti na čtyři miliardy korun. Další peníze zatím podle všeho nedá. Částka čtyři miliardy však už není dost velká na to, aby umožnila provést změnu klíče pro rozdělení daní tak, aby to žádný region nepoškodilo.
„Kraje, které by vinou toho měly nižší příjmy, s tím nesouhlasí. Je to dál otevřené, dál se o tom bude jednat. Jako Pardubický kraj jsme ochotni k jakýmkoliv ústupkům, jakákoliv z padesáti variant je pro Pardubický kraj pozitivní,“ řekl Netolický.
Nespravedlivé rozdělení daní má konkrétní důsledky. Vidí to řidiči, silnice v sousedním a podstatně bohatším kraji Vysočina jsou o poznání kvalitnější. Nebo jiný příklad: Královéhradecký kraj má Fakultní nemocnici, která je ale štědře financována státem. Obyvatelům Pardubického kraje slouží jako krajské zařízení Pardubická nemocnice, která už dvacet let prochází pomalou modernizací, protože kraj na masivní investice neměl peníze. Mimo jiné i proto, že při dělení daní na počátku tisíciletí se na tento rozdíl patrně zapomnělo.
Patnáct miliard navíc by podle svého odhadu získal Pardubický kraj za 20 let, kdyby dělení daní bylo férové.
24. července 2023 |
