„Jestli je to smělý plán na další zápis? Ano je. Ale my jsme v roce 2019 předvedli v Kladrubech jedenáct čtyřspřeží, letos dvacet dvojspřeží, neznáme jiný hřebčín, který by byl schopen tohle ukázat,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiří Machek.
Když hřebčín společně s dotčenými ministerstvy a památkáři připravoval přihlášku pro krajinu, sešla se skupina odborníků z různých oblastí. „Během našich zasedání zaznělo, že i nehmotný charakter toho, čím se hřebčín zabývá, má velký potenciál se o zápis pokoušet,“ řekl předseda Rady památky UNESCO a náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.
Nehmotné bohatství z Česka v UNESCOSlovácký verbuňk (2005) Sokolnictví, Masopustní pochůzky na Hlinecku (oba 2010) Jízda králů (2011) Loutkářství (2016) Modrotisk (2018) Foukané vánoční ozdoby (2020) |
Na první pohled by se mohlo zdát, že bude pro hřebčín jeho další usilování o druhý zápis výhodou, protože jeho zástupci vědí, co od nich komisaři budou chtít, neboť už jednou přihlášku sestavovali. Pravidla pro nominaci na Seznam nehmotného kulturního dědictví jsou ale jiná, a tak stojí uchazeči opět na začátku pomyslné startovní čáry.
Zatímco v prvním úspěšném případě připravoval hřebčín objemný projekt, nyní se bude muset omezit na vyplnění nominačního formuláře, který má jen několik stran.
„K tomu je třeba připravit film, který by krátce a jednoduše představil činnost, kterou chceme nechat zapsat,“ řekl Machek.
Scénář k filmu se začíná zvolna rýsovat. „Chceme jím vysvětlit, že výcvik starokladrubského koně trvá celý jeho život, a to ve třech etapách. Ta první zahrnuje narození koně až po dobu, kdy je odveden z hříbárny do výcvikové stáje, poté nastává druhá část, kdy od tří do čtyř let kůň absolvuje základní výcvik. Třetí etapa nenastane u všech koní, protože jsou třeba zařazeni do chovu nebo jsou prodáni. Vyšší stupeň výcviku znamená, že jsou koně dál připravováni pro soutěže spřežení nebo jako ceremoniální kůň, který je dodán například do dánských královských stájí,“ vysvětlil Machek.
V přihlášce chtějí Kladrubští zdůraznit i univerzálnost starokladrubských koní. Že je možné je nejen zapřahat do kočárů, ale také pod sedlo, a to na stejné kvalitativní úrovni.
„Není moc hřebčínů na světě, aby na vysoké úrovni probíhal výcvik jak pod sedlem, tak v tahu. Navíc tím, že jsme větší hřebčín, tak do výcviku přijde více koní. To má pak tu výhodu, že při výcviku se skupinová práce s nimi uplatní ve vícespřeží. Koně se znají, tím se uplatní jejich snášenlivost, která je důležitá, zejména když jsou v zápřeži hřebci,“ řekl Machek.
Dříve než v roce 2024 Česko ale žádnou nominaci vyslat nemůže, protože je samo členem rozhodujícího orgánu UNESCO. „Tady platí pravidlo: Rozhoduješ, nemůžeš kandidovat,“ řekl předseda pracovní skupiny k programu UNESCO Michal Beneš.
To nejcennější se skrývá v lidechKdyž kladrubský hřebčín poprvé žádal o první zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, oslovil Michala Beneše, který měl s přípravou většiny přihlášek zkušenosti. „Nejdřív přesvědčte mě,“ řekl zástupcům hřebčína a kraje, když zvažoval, zda pomůže připravit přihlášku. I tentokrát bude Beneš u přípravy druhé kladrubské nominace. Není to příliš smělé, aby hřebčín podruhé žádal o druhý zápis do UNESCO? Jak vidíte šance hřebčína? Možná, že by tato sólo kategorie, jakou výcvik asi je, mohla u hodnotitelů bodovat. Připusťme, že hřebčín uspěje a dostane se mezi vyvolené. Může to hřebčín ještě nějak posunout? Už teď má nálepku UNESCO. V jaké fázi nyní přihláška je? Když mohou Češi podávat přihlášku až v roce 2024, asi bude v čekárně hodně zájemců. Víte už o nějakých konkurentech kladrubského hřebčína, kteří připravují svoji nominaci? Je vůbec někdo, kdo se může chlubit dvěma zápisy? |