Letošní ukázka měla dvě části. První vycházela ze skutečného historického průběhu událostí v roce 1938 a 1939. Druhá část už byla fiktivní.
Německé ozbrojené skupiny vyvolávaly v pohraničí chaos a napadaly četnické a celní stanice i obyvatele. Četníci a vojáci se nejprve snažili situaci uklidnit. Postupně se však střety vyhrotily a do bojů se zapojila armáda.
Co by bylo bez Mnichova 1938? Vojenská akce Cihelna zkusí o víkendu odpovědět |
Československé jednotky musely ustupovat do vnitrozemí. Zlom přišel s příchodem spojenců. Do bojů se zapojila rumunská a sovětská technika a společný protiútok nakonec obrátil průběh bitvy. „Rozjeli jsme to opravdu ve velkém, pyrotechniky a střelby bylo opravdu hodně. Na bojišti nechyběly ani tančíky T-33, německé obrněné vozidlo ani rumunský AH-4, takže bylo opravdu na co koukat,“ řekl Večeř.
Bitvy se v sobotu účastnilo kolem 250 lidí, kteří se věnují vojenské historii. Na bitevním poli se dnes pohyboval i jízdní oddíl. Karel Návoj z Moravy se svou jednotkou pravidelně účastní historických vojenských akcí, které se zaměřují na různá období od třicetileté války až po druhou světovou válku. Koně musí být podle něj zvyklí na ruch, střelbu a další neobvyklé podněty.
„Já mám maďarské plemeno Gidran, které je určeno k těmto služebním účelům. V jednotce ale mají i další plemena, například amerického klusáka a irského coba. Kůň se dá přeučit skoro na všechno,“ řekl Návoj. Rozhodující tedy není jen plemeno, ale především povaha koně a práce, kterou do jeho výcviku člověk vloží, dodal.
Expozice na Špilberku přibližuje konec války, prostory zůstaly v původním stavu |
Účastníky dobových akcí spojuje to, že se zajímají o historii. Díky událostem, jako je Cihelna, si ji mohou zažít na vlastní kůži. Tomáš Tatar z Prahy si postavil repliku sovětského nákladního automobilu ZIS z roku 1942. Výroba mu zabrala více než dva roky. Vůz sestavil z dostupných součástek, například motor je z Avie. Stavba ho vyšla přibližně na 80 tisíc korun.
„Kdyby to byl originál, stál by odhadem 1,5 milionu korun. Historii se věnujeme od nepaměti. Prošli jsme historickým šermem. A jak jsme zestárli, tak se věnujeme tomu, co není tak fyzicky náročné,“ řekl Tatar a jeho kolega Ivan Dudáš.
Tajemství slovinské soutěsky Pasice. Partyzánskou nemocnici Němci neobjevili |
Ve druhé části bitvy německá armáda prohrála, ale představitelům německých vojáků to nevadí, jde o předem připravený scénář, který si jako parta lidí se stejným zájmem užívají. K tomu patří i dobové uniformy a vybavení. Většina z nich používá repliky, protože originální historické kusy jsou příliš cenné na to, aby se při ukázkách opotřebovávaly.
„Snažíme se to ztvárňovat na place prostě tak, aby to bylo zajímavé, jak pro diváka, ale aby si to užili i kluci z klubu,“ řekl Tomáš Šindelář z Klubu vojenské historie Drkolnov v Příbrami.
