V základních školách se začíná šířit strach z chystané novely školského zákona. Jedna z navržených úprav zákona by měla vést podle ministerstva školství k tomu, že část žáků, kteří končí ve speciálních školách, budou chodit do běžných tříd základních škol.
Pardubický kraj návrh kritizuje a poslal ministerstvu školství své připomínky. Hejtman Martin Netolický varuje, že na změny nejsou školy připravené. „Může to narušit celý vzdělávací systém až po střední školy,“ řekl hejtman.
Česko čelí dlouhodobě kritice, že do praktických škol určených pro žáky s lehkým mozkovým postižením umísťuje i žáky, kteří tam nepatří, zejména Romy. Zanedbané děti, které se jeví jako mentálně hendikepované, budou mít podle ministerstva školství díky změně zákona větší šanci než dosud vzdělávat se v běžné škole. I přes horší rodinné zázemí budou moci dohnat ostatní.
Školy tvrdí: To se nedá zvládnout
Jak to ale základní školy zvládnou? „Je to likvidace základního školství,“ glosuje to ředitel Základní školy v Moravské Třebové v Palackého ulici Petr Vágner. „Budou tím trpět žáci, kteří si to nezaslouží, kterým o něco jde. Už nyní jsou v každé třídě děti s problémy, ať už s kázní, nebo mají vývojové poruchy učení. Pokud přibudou do třídy s 25 žáky další, učitel to nemůže zvládat,“ dodal Vágner.
„Ve speciálních školách mají děti méně hodin a přizpůsobený vzdělávací program. Nechápu proč, když to funguje, se to má měnit,“ uvedla předsedkyně pardubické krajské rady školských odborů Hana Štusáková. Školy namítají, že na inkluzivní vzdělávání (tedy výuku všech dětí pohromadě, ale zároveň s individuálním přístupem) nemají vhodné podmínky. Učitelé na to nejsou připraveni.
Ředitelka pedagogicko-psychologické poradny v Ústí nad Orlicí Petra Novotná souhlasí s tím, že pro některé školy to může být obtížný úkol.
„Jsou děti, které mohou být vzdělávány v běžném vzdělávacím proudu, ale vyžaduje to vyšší nároky na učitele a na organizaci výuky. Školy musí mít pro to vytvořené podmínky, vybavením, asistenty, prostory, musí mít šanci zajistit vzdělávání pedagogů. O tom se nyní jedná,“ řekla Novotná.
Ředitelka Základní školy Svitavy Lačnov Radka Renzová, která inkluzivní vzdělávání propaguje, obavy učitelů chápe. „Nejdříve je nutné splnit základní podmínky. Ve třídě musí být méně dětí, a ne že jich tam bude dvacet pět. Musí být asistenti, učitelé musí být nejen vyškolení, ale připraveni i mentálně. Je třeba zvládnout komunikaci s rodiči,“ vypočítává Renzová.
Podle ní to je úkol státu, aby školám pomohl. „Chybí podpora z nejvyšších míst, místo toho je stále slyšet, že inkluze je špatná,“ řekla.
Podle soudu stát část dětí diskriminuje
Evropský soud pro lidská práva už před sedmi lety uznal žalobu na Českou republiku za diskriminaci romských dětí v českém školství. Stát se tehdy zavázal, že neoprávněnému zařazování žáků do praktických škol zamezí.
Konec segregace, plánuje ministr Chládek*Zatímco Miloš Zeman by hendikepované děti nedával do běžných škol, ministr Marcel Chládek plánuje pravý opak. „Hendikepované dítě by určitě nemělo být vyřazeno z hlavního vzdělávacího proudu jen kvůli svému postižení,“ uvedl. *Jeho resort prosazuje novelu školského zákona, která by měla vést k tomu, že část žáků, kteří končí ve speciálních školách, budou chodit do běžných tříd škol. * Podle ministra školství Marcela Chládka speciální a praktické (dříve zvláštní) školy musí být zachovány, a to pro těžké případy. * Počet postižených dětí v běžných třídách se zvyšuje. Před čtyřmi lety poprvé počet integrovaných překročil počet hendikepovaných žáků ve speciálních třídách. |
Odborníci i politici se přou o přesné znění příslušného paragrafu novely zákona, není stále jasné, jaké dopady bude mít změna na školy. Ale počet dětí s hendikepem v běžných třídách se téměř jistě zvýší.
„Je to trend, který vychází z evropských předpisů. Chápu, že barva pleti ani postižení nesmí vést k tomu, aby žák byl znevýhodněn. Ovšem nyní inkluze není připravena,“ řekl hejtman.
Je ale začleňování dětí s mentálním hendikepem do běžných tříd tím, co společnost potřebuje? Odborníci tvrdí, že ano. Ředitelka pedagogicko-psychologické poradny v Ústí nad Orlicí Petra Novotná upozorňuje, že děti nepatří do speciálních škol jen proto, že toho umí málo nebo že mají nižší inteligenci.
„Některé děti na základě sociálního znevýhodnění vykazují známky retardace, ale ve skutečnosti jsou jen zanedbané. Školy by měly umět s takovými dětmi pracovat,“ uvedla Novotná.
Ředitelka Základní školy Svitavy-Lačnov Radka Renzová tvrdí, že segregace se státu nevyplatí. „Když separujeme sociálně slabou skupinu v útlém věku, tak nám tato skupina zůstane navždy vyloučena a stát na ni bude doplácet. Připadá někomu normální, že se tam děti devět let setkávají jen s těmi, jejichž rodiče nepracují? O čem si povídají, jaké mají vzory? Cítí se na okraji a nepřipadá jim to ani divné,“ řekla Renzová.
 |
