Kam v Pardubicích utéct před horkem, které celou republiku ničilo pravidelně v posledních letech?
Rozhodně ne do Tyršových nebo Bubeníkových sadů. Oba parky ve středu města jsou na tom logicky lépe než rozpálené okolní ulice, ale podle teplotní mapy se v nich lidé příliš neochladí. Daleko lépe dopadnou v okolí Chrudimky či na pravém břehu Labe. A obecně se dá říct, že čím větší tam je přírodní „divočina“, tím větší ochlazení přijde.
„Každý strom dokáže ochladit své okolí o několik stupňů. Proto nejlépe snižují teplotu přirozené vícepatrové lesy. Klíčové je totiž i patro keřů, které právě v okolí pardubických řek je,“ vysvětluje důvod teplotního rozdílu bývalý pardubický radní za KDU-ČSL a ekolog František Weisbauer.
I kvůli tomu třeba Tyršovy sady už takovou oázu jako před generální opravou neposkytují. Stromů i keřů totiž ubylo, vysušilo se podloží, podmínky se změnily, teplota stoupla. „Před opravou jsme hlasitě bojovali proti kácení v parku. Teď se ukazuje, jaký to má dopad,“ uvedl bývalý pardubický zastupitel Jan Linhart, který dlouhodobě bojuje proti kácení stromů.
Teplotní mapa také ukazuje, že jedno z nejchladnějších míst v širším centru města je nedaleko Lonkovy ulice v Polabinách. Právě tam část vedení města chtěla stavět nový sportovní areál. Tamní občané i odborníci však plány zarazili.
Cílem studie, kterou pro Pardubice vypracovala společnost Ekotoxa, bylo pomocí satelitních snímků zjistit, které lokality se na území města nejvíce přehřívají, a následně navrhnout vhodná adaptační opatření pro zlepšení kvality života v době veder. Lokality nejvíce ovlivněné vysokými teplotami jsou znázorněny v mapě tmavou barvou.
Sahara je nad hlavním nádražím a centrem
„V Pardubicích se jedná především o oblasti v okolí hlavního nádraží, historického středu města a širšího centra nebo obchodních center,“ shrnula výsledky Lenka Marková z odboru hlavního architekta. „Dá se říct, že mapa zásadní překvapení neukázala, ale je dobře, že někteří lidé vidí realitu takto jasně,“ dodal Weisbauer.
Významný chladivý účinek mají dle předpokladů hlavně řeky Chrudimka a Labe a zeleň v jejich okolí a další parkové plochy. A i kvůli nové mapě do nich politici zřejmě nebudou chtít v budoucnu už zasahovat.
„Tyto oblasti s nižší teplotou chceme chránit a přispět k vytváření dalších systémově propojených ploch zeleně s nabídkou rekreačních a volnočasových funkcí. Zpracovaný dokument je mimo jiné důležitým podkladem pro momentálně zpracovávanou územní studii sídelní zeleně,“ uvedla Marková.
Jak se Pardubice přehřívají Mapa teploty vyzařované povrchem 26. 6. 2019 v 11:44 hodin podle snímku z družice Landsat 8 Teplotní zóny jsou na mapě odstupňovány od sytě modré (méně než 30 stupňů Celsia) až po sytě červenou (nad 40 stupňů Celsia). Legenda: 1 orná půda, 3 vodní toky a okolní plochy, 7 okolí inspektorátu cizin. policie, 12 Rosice park a. s., 13 Kaufland, 14 Albert, 18 Gymnázium Mozartova, 19 nádraží ČD, 20 Hasičský záchranný sbor, 21 atletický stadion, 25 plochy za ulicí na Staré poště, 26 okolí ulice J. Palacha, 28 aréna, 33 okolí Jindřišské ulice, 34 JYSK, 35 pekárna United Bakeries, 36 Gymnázium Dašická, 37 Pardubická nemocnice, 38 garáže Zdroj: Magistrát města Pardubice |
„Možností, jak situaci změnit, je mnoho. Jednou z nich je péče o zeleň,“ říká Zdeněk Frélich ze společnosti Ekotoxa. „V případě Pardubic mezi ně patří třeba maximální zachování stávající zeleně, zajištění dostatečné plochy pro kořeny nebo vhodné propojení laviček se zelení. Kvůli sítím bývá složitější najít prostor pro zeleň v ulicích, ale pás zeleně by měl být zachován alespoň po jedné straně. Vyplatí se to,“ doplnil Frélich.
Mezi jeho další doporučení patří ozelenění vhodných střech, instalace pítek na frekventovaných lokalitách, zastínění zastávek MHD, rozčlenění ploch parkovišť stromy nebo lepší propojení centrální části města s plochami zeleně u řek.
Inspirací pro Pardubice je Švédsko
„Již nyní se město u připravovaných projektů, kde je to možné, snaží obdobné principy uplatňovat. Například návrh opravy Palackého třídy počítá mimo jiné se založením stromořadí a vytvořením bioaktivního pásu, do kterého budou sváděny dešťové vody,“ uvedla mluvčí radnice Nataša Hradní.
Právě lepší hospodaření s dešťovou vodou je podle náměstka primátora zodpovědného za životní prostředí Jana Nadrchala další výzvou. Inspirací je pro Pardubice v tomto případě Švédsko.
„Na základě pozvání ateliéru Edge plánuje odbor hlavního architekta studijní cestu do Malmö s prezentací zdařilých příkladů hospodaření s dešťovou vodou a návštěvou Evropského institutu zelených střech. Na základě nabytých zkušeností by pak měl pro Pardubice vzniknout manuál hospodaření s dešťovou vodou.“
