Pokud otočení jedné části dálničního mostu u Uherska o uplynulém víkendu bylo ukázkou současného mostního stavitelství, dálniční tuneláři na svoji stavbu teprve čekají. Svůj um předvedou shodou okolností na stejné dálnici jen o pár let později.
Primát nejdelší silniční stavby tohoto typu v Česku díky délce 3 091 metrů od roku 2015 drží Bubenečský tunel, který je součástí pražského tunelového komplexu Blanka. Do šesti let by jej však měl přeskočit o 892 metrů delší dálniční tunel Dětřichov, který bude součástí budované dálnice D35 v úseku Opatovec – Staré Město.
Dvě ražené tunelové roury pod Hřebečovským hřbetem, které budou v nejhlubším místě kolem 150 metrů pod zemským povrchem, jsou na rozdíl od ostatních dálničních tunelů v republice projektovány na stokilometrovou rychlost.
„V současnosti mohou řidiči touto rychlostí jezdit pouze v tunelu Valík na dálnici D5 u Plzně, i když po nedávné rekonstrukci by k nim brzy mohly přibýt tunely na Pražském okruhu. Výhodou tunelu u Dětřichova však je, že je z pohledu bezpečnosti a technologického vybavení od začátku koncipovaný na vyšší rychlost než ostatní tunely v Česku,“ vysvětluje Aleš Trnečka, ředitel společnosti Dopravoprojekt Brno ze skupiny Sudop Group, která má na starosti přípravu dokumentace pro výběrové řízení na zhotovitele stavby.
Tunely na D35Na plánované trase dálnice D35 mezi Ostrovem a Mohelnicí jsou navrženy tři tunely. U Vraclavi protne vrchol Homole tunel se dvěma tubusy o délce 570, resp. 525 metrů. V březnu 2022 ŘSD vypsalo výběrové řízení na zhotovitele stavby. Primát mezi tunely bude mít tunel Dětřichov, který se s délkou 3 983 metrů pod Hřebečovským hřbetem stane nejdelším silničním a dálničním tunelem v zemi. Jeho stavba má začít v roce 2024. Stavba tunelu Maletín s délkou 1 312,5 na hranici Pardubického a Olomouckého kraje nezačne dřív než v roce 2025. |
Vyšší rychlosti bude nahrávat v celé délce prakticky rovný tunel se dvěma samostatnými tubusy pro každý jízdní směr s mírným klesáním kolem dvou procent. U obou portálů tunelu se počítá s plochou pro nástup jednotek IZS a s provozně technickým objektem, jehož obsluha bude zajišťovat bezpečný provoz v tunelu.
V dokumentaci pro územní rozhodnutí projektanti v polovině délky tunelu počítali ještě s ventilační šachtou, která měla sloužit k vyvedení vzduchotechniky na povrch. „Po změně způsobu větrání v tunelu bylo od této technologie upuštěno. Na povrchu nebude vůbec nic,“ řekl na posledním setkání koordinátor přípravy D35 Karel Dusbaba, který společně s projektanty a zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pravidelně informuje starosty obcí v trase dálnice o její přípravě.
V tunelu se nepočítá ani s únikovými východy na povrch. V případě nebezpečí bude k nouzovému úniku sloužit 14 propojek, kterými bude možné projít bezpečně z jedné tunelové roury do druhé. Čtyřmi propojkami dokonce v případě potřeb projedou osobní auta.
Průzkumná štola není potřeba
Přestože výstavba téměř čtyřkilometrového tunelu potrvá nejméně čtyři roky, ŘSD nepočítá, že by tunel začalo stavět v předstihu před hlavní trasou dálnice.
„Bude jenom jeden zhotovitel. Nepočítá se ani s průzkumnou štolou. Geologické podmínky jsou natolik vhodné, že nebude potřeba. Zda se tunel začne razit z jedné nebo obou stran, bude záležet na zhotoviteli,“ sdělila Romana Šolcová z pardubické pobočky ŘSD. Tisíce kubíků vytěžené zeminy z obou tunelových rour chtějí stavbaři použít do tělesa dálnice, v převážné většině do náspů.
Projektanti nemají obavy ani z existence dávných štol, kterými je Hřebečovský hřbet proslulý.
„Na olomouckém portále evidujeme z geologického hlediska pouze jeden neaktivní sesunutý svah. Co se týče chodeb, pamětníci říkají, že tam jsou, ale žádné prameny o tom nemáme. Víme maximálně o povrchové těžbě. Když na nějakou chodbu narazíme, počítáme s jejím zasypáním. Není to nic nestandardního. Zhotovitel to bude mít v zadávacích podmínkách,“ dodala Šolcová.
Sedmnáct kilometrů dlouhý úsek z Opatovce do Starého Města včetně tunelu se má začít stavět v roce 2024, příští rok na jaře by se na trase mohli objevit archeologové. Řidiči se mají v novém tunelu poprvé projet v roce 2028. Předpokládané náklady na výstavbu úseku dosahují 15 miliard korun.
Příprava posledního navazujícího úseku mezi Starým Městem a Mohelnicí je oproti úseku z Opatovce přibližně dva roky pozadu.
