Pardubice čeká debata o tom, zda budou po třídě Míru jezdit trolejbusy.

Pardubice čeká debata o tom, zda budou po třídě Míru jezdit trolejbusy. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Radní mohou z pardubické třídy Míru vykázat trolejbusy, ale neudělají to

  • 6
Letos je to pět let, kdy skončila oprava pardubické třídy Míru. A jelikož se stavělo také za evropské peníze, končí takzvaná udržitelnost. Tedy období, kdy se ulice nesměla nijak měnit. Je tak logické, že vzhledem k rozbité dlažbě opět ožívá debata, zda na hlavní ulici nechat trolejbusy, nebo ne.

Před generální rekonstrukcí třídy Míru pardubičtí politici roky debatovali nad tím, zda na bývalé „Stalince“ nechat trolejbusy, nebo ne. Nakonec z toho vyšel jakýsi kompromis. Místo 600 spojů denně jich tam momentálně jezdí 60.

Jenže nyní se diskuse rozjíždí znovu. A jsou k tomu hned dva pádné důvody. Jednak část dlažby na třídě Míru a přilehlé Sladkovského ulici evidentně nezvládá nápor dopravy a za druhé je nyní po pěti letech skutečně možné něco v ulici měnit.

Dlažba na třídě Míru není v dobrém stavu.

„V nejbližší době skončí tzv. období udržitelnosti, které si Unie vymínila na pět let. Během té doby nebylo možné do konečného díla jakkoliv zasahovat,“ uvedl šéf dopravního podniku a radní za Sdružení pro Pardubice Tomáš Pelikán.

Oprava za necelých 100 milionů korun skončila v jarních měsících roku 2015. Od té doby ulice slouží mírnému provozu městské hromadné dopravy, jako pěší zóna a ve dvou úsecích jako poměrně důležitá místní komunikace. 

A není náhoda, že právě v severní části Sladkovského ulice a pak také v úseku mezi Pernerovou ulicí a křižovatkou u věžáku Magnum je na tom dlažba jednoznačně nejhůře. Už několikrát ji dělníci museli opravovat a je evidentní, že v budoucnu je to bude čekat opakovaně.

„Bohužel se to vždy za několik stovek tisíc korun opraví, a během pár měsíců jsme tam, kde jsme byli. Asi není udržitelné, abychom měli na ulicích povrch, který bude nutné každý rok opravovat,“ uvedl náměstek primátora Petr Kvaš, jenž je odpovědný za dopravu.

Trolejbusy za rozbitou dlažbu prý nemohou

Zároveň však jedním dechem dodává, že podle všeho na uvolňování dlaždic či jejich lámání a vyskakování nemají trolejbusy vliv. Ostatně stejný názor má i Tomáš Pelikán. 

„V té nejužší části třídy Míru trolejbusy také jezdí a dlažba tam je zcela v pořádku. Naše stroje jezdí ulicí velmi pomalu a plynule. Žádné prudké brzdění, nic takového. Mám za to, že dlažbu likvidují spíše řidiči osobních aut a dodávek, kteří se ani na třídě Míru nebojí občas pořádně přišlápnout plyn,“ uvedl ředitel dopravního podniku.

Nicméně řada politiků si přeje mít z třídy Míru čistou pěší zónu, a tak nyní mohou obnovit boj za ni. „Nyní je ideální chvilka něco změnit. Řekl bych, že těch pár trolejbusů denně už nehraje roli, a že tedy mohou definitivně zmizet,“ uvedl opoziční zastupitel za Pardubáky Milan Košař.

Podobný názor zastává i šéf zastupitelského klubu Jan Hrabal. „Čistě po mém bych všechny trolejbusy z bývalé Královské třídy střelhbitě vymístil, vjezd vozidlům na ni povolil jen v nočních hodinách s omezením klidně pouze 10 kilometrů v hodině,“ napsal na svůj Facebook.

Sloupy trakčního vedení zůstanou v ulici tak jako tak

Paradoxní však je, že i kdyby trolejbusy z ulice zcela vymizely, to nejhorší po nich zůstane. Z technického hlediska totiž není možné sundat nevzhledné masivní sloupy trakčního vedení. 

„Stále nemáme postavenou novou výměnnou stanici, takže trakce přes třídu nám zásobuje celou východní stranu města. V neposlední řadě je třída Míru nutná jako záložní trasa pro případ, že se něco stane na Sukově třídě,“ uvedl Tomáš Pelikán s tím, že podobu sloupů bere trochu jako truc od architekta Jaromíra Waltera, který navrhl novou podobu ulice. 

„On trolejbusy na třídě nechtěl a myslím, že naschvál vybral ty nejškaredější sloupy,“ dodal Pelikán.

Třída Míru

Ulice vede od Zelené brány na Masarykovo náměstí. Původně osa Dlouhého nebo Pražského, později Zeleného předměstí, vzniklá řídkou zástavbou zemědělskými dvorci, ještě na počátku 19. století dřevěnou. Zděné domy vyrůstaly po požáru 1835, kdy shořela celá jižní strana ulice. Za okupace třída lidově zvaná Na Zeleném dostala ten název úředně. V roce 1945 se přejmenovala na Stalinovu třídu. Od roku 1962 nese jméno třída Míru.

Podle bývalého zastupitele města Jana Linharta by však i sloupořadí mohlo vypadat lépe. „Podle mne by nebylo špatné k nim zasadit nějaké popínavé rostliny. Do místa by se dostala zeleň a navíc by zmizely ty kovové kandelábry,“ uvedl.

Nicméně podle všeho se v nejbližších měsících v provozu na ulici nic zásadního nezmění. Politiky spíše čeká debata nad tím, jak ulici předláždit. 

„Opravy nemají smysl. Musíme zvolit radikálnější řešení. Spojíme se s autorem návrhu panem Walterem a zkusíme se dohodnout na možném postupu. Právě on vlastní práva na podobu třídy Míru a Sladkovského ulice,“ doplnil náměstek Petr Kvaš.