Pardubičtí politici opakovaně odmítli podpořit zbourání bytovky vedle nádraží. Dům měl udělat místo novému autobusovému nádraží.
Když demolice neprošla, radní hledali řešení ve vykopání tunelu skrz samotný dům. Plán jim však dle předpokladů mnohých zhatili statici, a tak na bourací kladiva stejně dojde. Většina domu půjde k zemi.
 |
„Odbouráme dva vchody domu, zůstane ten, ve kterém žijí stále nájemníci, kteří nechtěli dům opustit. Nepřistoupili ani na dar od města, který by jim kompenzoval stěhování,“ uvedl primátor Martin Charvát s tím, že ve zmíněném vchodu jsou obsazeny dva byty a také v něm je služebna městské policie.
Zbytek domu se měl využít jako zázemí pro terminál i dopravní podnik. Provozní budova se však alespoň zatím stavět nebude. „Kvůli stavu ekonomiky státu a rozpočtového určení daní přicházíme s návrhem odstoupit od tohoto záměru,“ řekl Charvát s tím, že tak město ušetří desítky milionů korun.
Původní varianta s provozní budovou měla totiž stát asi 175 milionů korun, varianta bez ní vyjde městský rozpočet o více než 50 milionů korun levněji.
V obou případech bude ale nutné zbourat dvě třetiny bytového domu. Mezi terminálem a železničním nádražím tedy zůstane široký průjezd ohraničený na severní straně zbývající třetinou domu.
Někteří opoziční zastupitelé se změnou nesouhlasili. „Nevystavujme znovu obyvatele domu, kteří tam zůstali, do role, že čekáme na to, až umřou, a mohli jsme ten projekt dokončit,“ uvedl Jakub Kutílek ze Strany zelených.
Lídr Pardubáků František Brendl se zase obával, že náměstí Jana Pernera se budoucího uzavření nikdy nedočká. Přitom řada architektů upozorňuje na to, že bytovka má na náměstí Jana Pernera důležitý optický význam. Fakticky totiž prostor uzavírá.
„Je to pokračování celkově zkaženého projektu přestavby okolí nádraží. O to více mne mrzí, že radní odmítli návrh Pardubáků na stavbu terminálu na prostranství nedaleko hlavní pošty,“ uvedl Brendl, který byl také pro výstavbu provozní budovy.
Zázemí s toaletami své místo jasné nemá
Podobně se vyjádřil i volební lídr ODS Karel Haas, podle kterého by byl terminál bez sociálního zázemí ostuda.
„Nejsem nadšený z toho, že projekt připravujeme od roku 2017, a teď se dozvíme, že tam nemá být provozní budova, což je docela klíčová věc. Potíž je v tom, že stejně potřebujeme pro cestující z autobusů nějaké zázemí. Asi nechceme, aby lidé s kufry běhali až na vlakové nádraží. Zázemí tam postavit musíme,“ uvedl Haas.
Primátor pak ale deklaroval, že časem nějaké toalety či čekárny vzniknou. I když není jisté, kde přesně to bude.
„Máme tam tři možnosti. Můžeme zázemí postavit u lávky přes koleje, která tam bude. Může být také v torzu domu nebo v nějakém jiném objektu v blízkosti,“ uvedl Charvát, který také slíbil, že radní budou jednat s manželi Vosáhlovými a Čápovými (zbývající nájemníci) velmi citlivě.
„Když jsem si oba byty prošel, tak chápu, že se jim nechce pryč. Ale během demolice dvou vchodů v domě nebudou moci zůstat a musíme jim zajistit přechodné ubytování,“ doplnil primátor, který však sklidil kritiku za to, že město se obloukem vrátilo zase k demolici většiny domu, do kterého město v nedávné minulosti navíc docela slušně investovalo.
„Je evidentní, že si nakonec radní vše přizpůsobí tomu, jak potřebují,“ uvedl opozičník Jiří Hájek.
Pardubice mají na Terminál B příslib evropské dotace. Po přijetí současné změny musí město projektovou dokumentaci upravit a požádat o finální dotaci. Stavět by se mělo začít příští rok.
