Radoslav Fikejz a Oskar Schindler mají jedno společné. Oba se narodili ve Svitavách. První se toho druhého snažil v posledních 30 letech objektivně popsat, pochopit, možná by se ho chtěl kvůli bílým místům v jeho životě i na něco zeptat. Možná k tomu teď bude mít příležitost… V pondělí totiž první polistopadový městský historik Radoslav Fikejz zemřel. Bylo mu 48 let.
 |
Autor mnoha publikací věnovaných osobnostem, historii města a regionu včetně obsáhlé Kroniky města Svitav, kterou tři roky intenzivně sepisoval s historikem Vladimírem Velešíkem a jejímž patronem byl i prezident Václav Havel, dokázal sudetskému městu vrátit po roce 1989 jeho paměť.
Radoslav FikejzNarodil se 12. června 1973 ve Svitavách. Po absolvování svitavského gymnázia v roce 1991 studoval český jazyk a literaturu a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Městským historikem byl od roku 1998. Je autorem městského památkového okruhu, vytvořil expozici o Oskaru Schindlerovi. V roce 2010 se stal laureátem Výroční ceny Svitavského klubu Laurus, a to za popularizaci dějin města Svitavy a regionu. |
„Uvědomoval si, že ve městě s přerušenou kontinuitou je třeba se ztrátou paměti něco dělat. Pro moderní dobu chtěl lidem přinést kroniku, která bude čerpat z původních německých kronik a ve formě knihy přístupné běžné veřejnosti bude navazovat na dobu po roce 1945 a novodobé dějiny. Když jsme dopsali první díl, oba jsme se shodli, že už nikdy víc. Zanedlouho mě přesvědčoval o dalším pokračování. Nakonec vznikl i druhý díl,“ vzpomenul na kolegu historik Vladimír Velešík.
Čtyřsetstránkové publikaci byli kmotry tehdejší místopředseda Senátu Petr Pithart a prezident Václav Havel, který přijal pozvání na oslavy 750. výročí města Svitav.
„To je podle mě dodnes nedoceněná událost. Knihu jako kmotr zaštítil, strávil tehdy ve Svitavách celý den. Václava Havla Radek považoval za nejlepšího prezidenta, kterého kdy republika měla,“ vzpomíná na společné chvíle Velešík.
Ještě coby student na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně se začal věnovat tehdy ne příliš zmapované osobě Oskara Schindlera, který se táhl jeho životem jako červená nit. Situace v první polovině 90. let nebyla jednoduchá. Před rokem 1989 byl totiž Schindler tabu.
Skutečný příběh Oskara Schindlera: gauner, hochštapler i zachránce Židů |
„Radoslav Fikejz se snažil popsat Oskara Schindlera jako člověka. Žádná glorifikace nebo věčné zatracení. Ať to byl jakýkoliv člověk, podal v dané chvíli pomocnou ruku,“ dodal Velešík, který připomněl žalobu bývalé komunistické poslankyně Jitky Gruntové, která po historikovi neúspěšně žádala omluvu a odškodnění 350 tisíc korun.
Tvrdila, že v odborné práci o Oskaru Schindlerovi čerpal z jejího rukopisu. Soud a různá dovolání se táhla skoro 15 let, až se v roce 2010 spor dostal k Nejvyššímu soudu, který dovolání historičky zamítl.
V roce 1994 Radoslava Fikejze do muzea ještě na poloviční úvazek přijímala tehdejší ředitelka Blanka Čuhelová. Ve Svitavách běžela předpremiéra filmu Schindlerův seznam a odhaloval se památník před Schindlerovým rodným domem.
„Do toho všeho on naskočil jako mladý kluk, který mi pomáhal s první malou výstavou k Schindlerovi. Věnoval se mu v diplomové práci, poté se hned vrhl na knížku. Po Spielbergově filmu k nám začali jezdit turisté nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Sháněli se po muzeu Oskara Schindlera. Nám bylo jasné, že to je téma, které jedna malá místnost nezachrání. Začali jsme řešit pořádnou expozici. Nejdříve jsme si pozvali agenturu, která by nám s ní pomohla, její vize se nám nelíbila. Radek přišel nakonec s libretem a scénářem celé expozice Oskar Schindler - Spravedlivý mezi národy,“ vzpomíná na skvělého vypravěče historie jeho někdejší šéfka.
Jak sám historik před sedmi lety autorovi článku řekl, ani po otevření nové expozice to nebylo jednoduché.
Dozvídal se, že Schindlera považuje za anděla. „Přitom tahle celá strana expozice je jen o tom, jaký byl Schindler v podstatě hochštapler, špion a třeba i zločinec. My ale připomínáme jeho neoddiskutovatelný čin. Potkal jsem sto padesát lidí ze Schindlerova seznamu, ale na otázku, jaký byl Schindler, všichni říkají: To my nebudeme hodnotit. Pro nás je hlavní, co učinil,“ řekl tehdy pro MF DNES Radoslav Fikejz.
Svitavský rodák promlouval i do politického dění ve městě. Od roku 2006 byl nepřetržitě zastupitelem za Sdružení pro město Svitavy, od roku 2010 byl členem Rady města Svitavy.
„Pro Svitavy je jeho odchod obrovská ztráta. Spolu jsme vstupovali do politiky. Je za ním spoustu projektů. Máme teď před sebou obrovský závazek věci, které měl v hlavě, dotáhnout,“ řekl starosta Svitav David Šimek, který se s Radoslavem Fikejzem znal z dětství.
Svitavy po Radoslavu Fikejzovi budou jiné. „Říká se, že každý jsme nahraditelný. Někdy však méně,“ dodala Blanka Čuhelová.
