V Pařížově klesla hladina o pět metrů. Řeka Doubrava, která ji napájí, je téměř bez vody. Co do přehrady přiteče, tak musí zase odtéct.
„Přehrada musí po nějakou dobu vypouštět minimální zůstatkový průtok, takže jsme se řídili manipulačním řádem, ale protože je tak velké sucho a přehrada má tak malý objem, dostali jsme se na nízkou kótu. O moc méně už to jít ani nejde. Zásobní prostor přehrady je vypuštěný, protože se dotovaly průtoky pod nádrží,“ řekla Petra Štulcová z vodohospodářského dispečinku Povodí Labe.
Z Pařížova se tak stala trochu nečekaná turistická atrakce. Nyní se výletníci mohou podívat do míst, která byla několik desetiletí pod vodní hladinou. Ovšem na vlastní riziko, pohled z dálky totiž klame. Bezprostřední okolí současné hladiny je velmi bahnité a zvědavcům hrozí, že zapadnou poměrně hluboko do bláta.
Velkým plusem zůstává, že voda, která v přehradě zbyla, zatím není příliš znečištěná a hlavně je v ní tolik vzduchu, že nehrozí úhyn ryb.
Přehradu stavělo na pět set dělníků v letech 1910 -1913. Hráz postavená z lomového kamene je technickou památkou. Původně byla postavena jako ochrana proti povodním.
Na stavbu bylo zapotřebí celkem 35 000 kubíků kamene, 310 vagónů labského písku a 460 vagónů cementu. Společně s dalším zařízením a platy vyšla na 1,5 milionu rakouských korun.
V roce 1997 během červencových povodní tekla voda přes přelivy hráze přesně jeden den, 17 hodin a 55 minut. Nádrží proteklo přibližně 30 milionů m³ vody.
