Řeka Svitava byla v údolí pramenišť zahnána před více než sto lety do pětikilometrového neprodyšného betonového koryta v okolí dnes zaniklé obce Muzlov.
Likvidace romantických meandrů se vzrostlými vrbami byla dokonána v polovině sedmdesátých let. Teď možná přijde návrat v čase a někdejší vyschlé řečiště zase zaplní voda.
„Pokud by se to podařilo, byl by to ten nejlepší modelový projekt i na úrovni Evropy, protože by došlo k naprosto razantní změně uvažování o vodním toku,“ prohlásil Lukáš Řádek, člen České společnosti krajinných inženýrů a jednatel projekční společnosti Envicons.
Ta na objednávku Pardubického kraje navrhla změny v deseti lokalitách, které by měly výrazně pomoci zadržet vodu v krajině. Plán řídí Institut environmentálních výzkumů a aplikací založený krajem.
Na jednu stranu někdo konečně přichází s jasným plánem na konkrétní akce, které změní krajinu k lepšímu. Na druhou stranu nemusí z toho vzniknout nic, vše závisí na ochotě majitelů polí, luk, lesů a správců řek.
„Dáváme na stůl něco, co je v řešení, ale není to dogma, protože víme, že poslední slovo budou mít vlastníci půdy. Jsme si toho dobře vědomi,“ uvedl krajský radní Václav Kroutil (ČSSD).
Projekční kancelář Envicons má za úkol připravit strategii na boj se suchem a během šesti let navrhnout řešení, která by měla důsledkům změny klimatu čelit. Od takřka dvou desítek institucí shromáždila data vztahující se ke klimatu, vodě a půdě.
Po zpracování analýzy připravila návrhy změn na deseti místech. Jde o modelové příklady, po nichž mohou přijít na řadu i další lokality. Projektanti soudí, že změny s největším dopadem na krajinu lze provést v Polabí a na dolních přítocích Labe.
Stále ale hrozí nebezpečí, že všechny dobře míněné plány zůstanou na papíře.
Lidé nechápou, že kopřivy za domem mohou pomoci
Vedoucí útvaru vodohospodářského plánování Povodí Moravy Miroslav Foltýn soudí, že připravených projektů, které by pomohly krajině, už existuje mnoho. Je ale složité je uvést do života.
„Vyprojektována byla spousta studií proveditelnosti, které skončily na tom, že vlastníci neposkytli své pobřežní pozemky. Je hrozně těžké sáhnout do vlastnické struktury a získat nějaké pozemky navíc.
Kde chce kraj prosadit změnyDobroučka (Dolní Dobrouč) Teplický potok (Choceň) Ředický potok (Choteč) Loučná (Zámrsk, Týnišťko) Novohradka (Lozice) Novohradka (Chroustovice) Podolský potok(Klešice, Staré Čívice) Doubravka (Moravany) Malonínský potok (Jevíčko) Svitava (Banín) |
Problém je v tom, a to vyčítám ministerstvům zemědělství a životního prostředí, že nedělají informační kampaně. Měla by umět vysvětlit, že když za barákem budu mít kopřivy, tak to není špatně,“ uvedl Foltýn.
Další problém v prosazování opatření navracejících vodu do krajiny odborníci vidí ve vlastnictví půdy. Až 80 procent majitelů půdy ji totiž pronajímá velkým zemědělským podnikům, které na ní chtějí hlavně hospodařit.
„Na velkých polích vzniká poměrně velký odtok vody a ten způsobuje lokální přívalové povodně, které neobsahují jenom vodu, ale i ornici, která končí v obývácích nešťastných obyvatel,“ dodává krajinář Lukáš Řádek.
Podle člena správní rady institutu senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) musí lokální projekty zmírňující klimatické změny institut zastřešit.
„Dostat všechny zodpovědné lidi na jedno místo starosta obce není schopen. U nás jsou čtyři ministerstva, která do problematiky kolem vody promlouvají. Kromě toho máme jednotlivá povodí, pozemkové úřady, Lesy ČR a samozřejmě vlastníky pozemků,“ řekl Šilar s tím, že finanční prostředky chce institut prostřednictvím kraje získávat z národních a evropských zdrojů.
Jak se institutu, který má svoji činnost rozfázovanou do šesti etap, podaří uspět, má být jasné v roce 2024, kdy by první projekty měly být v krajině vidět.
