Kdyby dnes dokumentaristé znovu natáčeli populární televizní sérii Zpět k pramenům a hledali bublající pramen řeky Svitavy, herec Luděk Munzar by se z romantického koutu musel přesunout o deset kilometrů jižněji k výusti čistírny odpadních vod v Hradci nad Svitavou. Právě tam totiž voda v korytě začíná znovu téct.
Pramen takřka sto kilometrů dlouhé řeky pod Pekelným kamenem dnes na rozdíl od 22 let starého dokumentu připomíná v seschlém houští jen mělkou kaluž bez odtoku. A nulový průtok už několik měsíců eviduje také na toku první vodoměrná stanice v Hradci nad Svitavou, která se ze sucha vzpamatovala jen na pár hodin po pondělních přívalových deštích. Po 24 hodinách opět hlásila nulu.
 |
Starosta obce takto dlouho panující sucho nepamatuje. „Voda úplně zmizela. Nebýt čističky, která odkanalizovává Svitavy, Hradec nad Svitavou a Radiměř a Vendolí, voda ve Svitavě by v obci nebyla vůbec. Rok od roku je situace horší. Jako malý kluk si v životě nepamatuji, že by Svitava takto vysychala. Letos je bez vody od dubna,“ říká starosta Hradce nad Svitavou Kamil Pavliš.
Jaké toky |
Situace není lepší ani dál po proudu, kde hladinu řeky, která má v úzkém korytu spíše charakter potoka, pokrývají zelené řasy. A je jich tolik, že protékající vodu zcela zakryly. Podle Pavliše jsou hlavním důvodem právě přečištěné vody bohaté na živiny.
Na dolním konci obce byly v minulosti vybudovány tůně, které poskytují útočiště velké kolonii obojživelníků. Ani ty už ale letošní sucha nezvládají. „Menší tůně už jsou úplně suché. Ve větších ještě nějaká voda zůstává, ale i tam je jí už minimum,“ dodává Pavliš.
Letošní rok se podle meteorologů vyvíjí ještě hůře než loni a z hlediska srážek se řadí k nejsušším od roku 1961. Podle Českého hydrometeorologického ústavu do 10. srpna spadlo méně srážek než ve stejném období kteréhokoli z předchozích roků.
Vedení Pardubického kraje kvůli suchu poprvé svolalo krajskou komisi pro zvládání sucha a nedostatku vody. Přestože výrazné zlepšení stavu vodních toků meteorologové neočekávají, kraj zatím konkrétní opatření zavádět nebude. Prověřit chce však počet a stav cisteren pro nouzové zásobování obyvatel vodou.
„V této chvíli nemáme požadavky správců povodí na zavedení konkrétních opatření. Považujeme za důležité prověřit, v jakém stavu a počtech je infrastruktura pro nouzové zásobování pitnou vodou, tedy především cisterny, které k tomuto účelu slouží. Část cisteren mají jednotlivé VAKy, některé obce a Správa státních hmotných rezerv, ale ucelený souhrn k dispozici není,“ uvedl hejtman kraje Martin Netolický, podle kterého je nutné urychlit propojení vodovodních řadů na východě Čech.
Rekordní sucho v létě 1947 se od letošního lišilo. A komunisté katastrofy využili |
Silně nebo mimořádně podnormální stavy hlásí stanice měřící výšku hladiny a vydatnost podzemní vod v mělkých, ale i hlubokých vrtech napříč krajem. Vodoprávní úřad v Lanškrouně již zakázal čerpat vodu z vodních toků a rybníků.
Sucho se promítá i do vydatnosti strategického prameniště v Březové nad Svitavou, které pitnou vodou zásobuje město Brno.
Prameniště je na tom o něco lépe než v roce 1991
Na rozdíl od povrchových vod, podzemní zdroje na vývoj počasí nereagují okamžitě. Podle Renaty Hermanové z Brněnských vodáren a kanalizací je stav v prameništi výsledkem dlouhodobé srážkové bilance a doplňování podzemních vod, ke kterému dochází především v jarních měsících. Dopady sucha se proto mohou na vydatnosti prameniště projevovat s určitým časovým zpožděním.
„Současná situace v oblasti Březové nad Svitavou je z hlediska hladin podzemních vod srovnatelná se situací v suchém roce 2018. Aktuálně se však hladiny pohybují mírně výše než tehdy a výrazně výše než při historicky nejnižším zaznamenaném zaklesnutí v roce 1991,“ řekla mluvčí vodáren. V letošním roce proto musí vodárny s vodou z prameniště hospodařit obezřetně.
Spotřebu brněnské vodárenské soustavy není možné dlouhodobě pokrývat pouze z tohoto zdroje, a proto je část výroby vody zajišťována z vodárenské nádrže Vír. „Za prvních sedm měsíců letošního roku činil podíl podzemní vody přibližně 63 procent a podíl povrchové vody z nádrže Vír přibližně 37 procent,“ doplnila Renata Hermanová.
Sucho, jaké Česko ještě nezažilo. Vláha chybí od ledna a mizí i v nových lokalitách |
Možnost kombinovat podzemní vodu z Březové s povrchovou vodou z Víru je přitom jedním z klíčových opatření, které umožňuje brněnské vodárenské soustavě reagovat na vývoj hydrologické situace a zachovat bezpečné a plynulé zásobování Brna pitnou vodou.
O kolik klesne hladina podzemní vody v prameništi, nelze do dalších týdnů spolehlivě předpovědět. Rozhodující bude především vývoj srážek a následné doplňování zásob podzemních vod.
Za normálních okolností protéká dvěma vodovodními přivaděči zhruba tisíc litrů vody za sekundu.
Trápení pro zemědělce
Stejně výrazně se sucho podepisuje i na polích nebývale brzkou sklizní. Zatímco v minulých letech byly touto dobou žně v plném proudu, letos jsou již kombajny v garážích. V nížinách bylo na konci července prakticky vše sklizeno.
„Zatímco loni jsme byli ke stejnému datu zhruba na 55 až 56 procentech. Bohužel výnosy jsou vlivem suchého počasí nižší, někde téměř o tunu na hektar,“ řekla před pár dny ředitelka Regionální agrární komory Pardubického kraje Vanda Rektorisová.
U obilovin letos zemědělci podle aktuálních dat v kraji sklidili v průměru 6,28 tuny z hektaru. Ve stejném období loni to bylo 7,15 tuny. Ještě výraznější je propad u řepky, jejíž průměrný výnos klesl z loňských 3,2 na letošních 2,7 tuny z hektaru. V kombinaci s nízkými výkupními cenami nejde o příliš pozitivní zprávy.
Sucho se podepsalo na nižším počtu zrn i jejich velikosti. Pokud se počasí nezmění, může mít letošní sucho dopady i na příští zemědělskou sezonu. Vyschlá půda totiž komplikuje vzcházení nových plodin. Hrozí také nedostatek sena pro živočišnou výrobu. „Druhé seče na mnoha místech ani neproběhly. Kvalitativně i kvantitativně jsou velké rozdíly tam, kde voda spadla a kde je jí nedostatek. Uvidíme, jak na tom bude kukuřice,“ dodala Rektorisová.
Klimatické podmínky se začínají projevovat nejen v odrůdové skladbě, ale i ve skladbě plodin. „Září bude přelomový měsíc, kdy většina podniků začne bilancovat, jestli budou mít dostatek krmiva pro to, aby udržely stavy dobytka. Tam, kde nejde řepka a kukuřice, začnou zemědělci zřejmě sázet slunečnici a bude se posouvat do oblastí, které byly řepařské,“ řekla ředitelka Agrární komory ve Svitavách Marie Adamová. Loni zemědělce podle ní alespoň držely tržby za mléko. Jeho výkupní cena však letos klesla pod deset korun.
