Zubnímu lékaři Liboru Bačkovskému je 60 let a desítky let provozuje v téměř desetitisícovém Hlinsku zubní ordinaci. Než půjde na zasloužilý odpočinek, rád by se ještě čtyři až pět let udržel. Kdo potom převezme jeho 1 900 pacientů, nikdo neví. A to je z celkem pěti zubních lékařů ve městě prakticky nejmladší.
„Jedna lékařka odešla do důchodu, druhý lékař zemřel a nám tady chybí alespoň jeden, ideálně dva kolegové. Přitom ve Skutči, kam musejí z Hlinska mnozí za doktorem dojíždět, mají na poloviční počet obyvatel stejný počet lékařů jako v Hlinsku,“ říká Bačkovský.
Sám musel za poslední rok odmítnout přes stovku pacientů. „Čekací doba by se nám protáhla z měsíce na čtvrt roku, a to už není únosné. Kdybych tady jako instrumentářku neměl manželku, žádná sestřička by to nevydržela a dala by výpověď,“ přibližuje Bačkovský současnou situaci na venkově a s nadsázkou ji přirovnává k válečné stomatologii.
Jak problém se zubaři řeší ministerstvo zdravotnictvíMinisterstvo loni vypsalo další dotační program pro zubní lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb. Stomatologové tam mohou do konce roku 2021 žádat o příspěvek až do výše 1,2 milionu korun na krytí mzdy všeobecné sestry, dentální hygienistky nebo zubní instrumentářky. Na program je ze státní kasy vyčleněno přes sto milionů korun. |
Že je dostupnost zubní péče v Pardubickém kraji na chvostu v mezikrajském srovnání, ukazují i čísla statistiků. Zatímco v Praze se jeden zubař stará v průměru o 772 pacientů, v kraji má průměrně v kartotéce 1 856 pacientů, což je třetí nejhorší výsledek hned za Ústeckým a Středočeským krajem.
Nepříznivě na Chrudimsku vychází i průměrný věk zubařů, ten předdůchodový je nejvyšší právě zde, naopak absolventů stomatologických fakult a lékařů kolem čtyřicítky je tu nejméně.
Problém však mají i v třetím největším městě v kraji. „Spoustu zubařů máme v důchodovém a předdůchodovém věku. Nedávno jeden z nich zemřel a máme problém, že stávající zubaři nemají kapacity přebrat stávající pacienty. Lidé musejí dojíždět za lékaři do Litomyšle, dalších okolních měst, ale i do Brna,“ říká starosta Svitav David Šimek.
Lákadlem není ani byt
Nalákat nové zubaře do sedmnáctitisícových Svitav nepomáhá ani benefit ve formě bytu a prostoru pro ordinaci.
„Přes náš odbor sociálních věcí jsme se spojili se svitavskými zubaři a přes časopis České stomatologické komory jsme si nechali uveřejnit inzerát, kde nabízíme pro nového zubaře byt a ordinaci ve Svitavách. Zatím se nikdo neozval,“ poznamenává k zoufalé situaci starosta.
Počty absolventů zubního lékařství jsou přitom oproti devadesátým rokům více než dvojnásobné. Z průzkumu projektu Česko v datech vyplývá, že dnešní průměr se drží kolem 250 vystudovaných zubařů ročně.
Podle dat České stomatologické komory v posledních letech bez náhrady skončili zubní lékaři také v Cholticích, Rohovládové Bělé a na krajském úřadě skončila nedávno i kartotéka jedné lékařky z Pardubic.
Přesto je situace v samotných Pardubicích, kde má lékař v kartotéce průměrně 1300 pacientů, diametrálně odlišná. A důvody jsou podle Romana Benáka, tiskového tajemníka České stomatologické komory v Pardubickém kraji a majitele specializovaného stomatologického pracoviště v Pardubicích, jasné.
Mladí absolventi upřednostňují specializovaná stomatologická pracoviště před venkovskými ordinacemi se spartánským vybavením s nanejvýš malým rentgenem z prostého důvodu.
Pojišťovny nejdou podle komory s dobou
„Skončila doba, kdy si měli absolventi problém sehnat praxi, dnes si pracoviště vybírají. Technologie, přístroje a materiály, na kterých je postavena dnešní výuka mladých lékařů, se ve stomatologii za poslední léta posunuly úplně jinam. Vývoj jde dopředu a o amalgámových plombách nebo obyčejné protéze vědí, že to není pro pacienty cesta,“ říká Roman Benák.
„Bohužel úhrady pojišťoven s tím nepočítají. Příkladem je bílá plomba, kterou si musí pacient hradit sám. Pacienti na to bohužel na venkově příliš neslyší a nechce se jim z peněženek vytahovat peníze navíc,“ odůvodňuje pardubický lékař rezervovaný přístup mladých kolegů k venkovským oblastem.
