V přednáškovém a multifunkčním sále představí muzeum historii i současnost nedávno zrekonstruovaného hřebčína a chovu starokladrubských koní.
„Návštěvníky potěší historická sedla a kočárové postroje, staré tisky, barokní grafiky a plastiky. Nejen odborníky zaujmou dobové chovatelské záznamy a plemenné knihy ze Státního oblastního archivu v Zámrsku,“ řekla kurátorka výstavy Renáta Tetřevová. Nepřehlédnutelným exponátem je podle ní kůže významné chovné klisny Energiky, matky dvou plemenných hřebců. Nechybí ani sochy a busty slavných plemenných koní Generalissima XXIII a Generalissima XXIX.
Fyzicky zdatní dospělí si mohou každou středu, pátek a sobotu vyzkoušet rovnováhu a koordinaci pohybu na dostihovém trenažeru. „Podzim přivítáme komentovanými prohlídkami, cyklem přednášek s tematikou historie a současnosti chovu starokladrubských koní a školy se mohou těšit na speciální program O koních s koňmi, který připravujeme s hipoterapeutickým sdružením Apolenka,“ dodala Renáta Tetřevová.
Kladrubský národní hřebčín patří mezi nejstarší na světě. Oficiálně byl založen jako elitní císařský hřebčín za vlády Rudolfa II. v roce 1579, ovšem tradice místního chovu sahá až k pánům z Pernštejna do patnáctého století. Hřebčín se od samého počátku specializuje na chov impozantních a ušlechtilých galakarosiérů pro ceremoniální zápřeže, běloušů a vraníků, původně starošpanělské a staroitalské krve.
V současné době je Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem státní příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem zemědělství. Česká republika nyní usiluje o zařazení hřebčína na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
