Ředitelství vodních cest chce pokračovat v projektu splavnění Labe do Pardubic, ale musí se vrátit o 16 let zpět. Starý posudek vlivu stavby plavebního kanálu u Přelouče na životní prostředí (EIA) z roku 2000 už podle novely zákona nestačí a bude muset být vypracován nový. Začne tak opět debata o tom, jak a kde vybudovat u Přelouče kanál, díky kterému lodě doplují až do Pardubic. Do přípravy stavby dal stát už přes 700 milionů korun.
„Pro Přelouč bude v každém případě nutné proces EIA opakovat. Jaký bude konkrétní další technický a časový postup se v současnosti ladí a ještě není stabilizován,“ uvedl tiskový mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.
„Stále čekáme, co předloží Ředitelství vodních cest,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
V posudku vlivu stavby na životní prostředí z roku 2000 odborníci doporučili vybudovat plavební kanál přes slepé rameno Labe, takzvané Slavíkovy ostrovy, což je nejen půvabné a klidné místo, ale žije tam i řada chráněných živočichů. Kvůli důslednému odporu sdružení Dětí Země se Ředitelství vodních cest dodnes nepodařilo získat platné stavební povolení.
Největšího vítězství dosáhla ekologická organizace loni, kdy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že úředníci měli v roce 2000 posoudit, zda neexistuje k přírodě šetrnější trasa kanálu. Navíc stát podle soudců dostatečně nedoložil, proč je splavnění důležité. Hřebíčkem do rakve původního projektu byla loni přijatá novela zákona EIA, kvůli níž bude nutné zpracovat zcela nový ekologický audit.
To přinese další velké zdržení. Zda to bude znamenat i novou trasu kanálu, není jasné. Případná změna by znamenala úplně nový začátek, nejen nový proces EIA, ale i projektování, nový tendr a povolení. Velký čas by zabrala i změna územního plánu.
„Samotná změna zásad územního rozvoje znamená rok a půl až dva roky,“ uvedl před časem hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Kanál zřejmě zdrželo chybné rozhodnutí
Odborníci se na přelomu tisíciletí shodli, že kvůli splavnění Labe je nutné u Přelouče vybudovat samostatný tři kilometry dlouhý kanál, který po pravém břehu obejde stávající koryto řeky. A to i za cenu, že povede přes část Slavíkových ostrovů. Vedla je k tomu potřeba zachování přeloučského jezu, chráněné technické památky z roku 1928, a snaha státu ochránit labské hrčáky, což je jediný úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním. Později se ale ukázalo, že pro ochránce přírody hrčáky nejsou důležité. Agentura ochrany přírody a krajiny v posudku z roku 2010 tvrdí, že labské hrčáky nemají ve srovnání se Slavíkovými ostrovy velký význam.
„Tento úsek toku Labe má téměř sto let po svém vzniku stále nepřirozený technicistní charakter,“ píše se v posudku státní agentury.
Cesta pro lodě po LabiPlán prodloužit cestu po Labi až do Pardubic vznikl na počátku 20. století. Kromě úseku před zdymadlem v Přelouči je vodní cesta připravena. V roce 1996 vláda rozhodla o dokončení splavnění, v roce 2000 byl schválen plán na vybudování plavebního kanálu u Přelouče, který zachová peřeje a jez se zdymadlem z roku 1928. Kanál za tři miliardy má procházet biocentrem Slavíkovy ostrovy, a tomu se ekologové brání. Ředitelství vodních cest bude žádat o nový ekologický audit, který může doporučit jinou trasu kanálu. |
Minimálně z hlediska ochrany přírody by tak bylo jednodušší vést kanál korytem Labe nebo po levém břehu než přes Slavíkovy ostrovy. Unie totiž požaduje, aby na seznam evropsky významných lokalit bylo začleněno právě toto biocentrum. Česká vláda to letos v únoru s ohledem na plánovanou stavbu plavebního stupně odmítla, ale státu nyní hrozí ze strany Bruselu sankce.
Existuje ještě jedno řešení. Vzdát projekt splavnění Labe do Pardubic, jehož přínos je hodně nejasný. Krajští politici ovšem splavnění pokládají za klíčovou záležitost. Stejně tak fanoušek vodní cesty Dunaj – Odra – Labe prezident Miloš Zeman.
Existující splavnění Labe do Chvaletic dnes mnoho nepřináší. Je to už 20 let, co chvaletická elektrárna dospěla k závěru, že vozit uhlí po Labi se jí nevyplatí. Elektrárna podle svého ředitele Luboše Pavla s lodní dopravou v budoucnu rozhodně nepočítá. Smysl investice do kanálu Pavlas nevidí. „Vnitřně se ptám, co se tam bude vozit, když se to udělá. A neumím si na to odpovědět. Proč tedy dávat miliardy na to, aby se to splavnilo? Je to slepá cesta,“ uvedl.
