O prodloužení vodní cesty z Chvaletic do Pardubic se stát snaží už od konce minulého století. Původně měl kanál vést přes přírodní lokalitu Slavíkovy ostrovy s ohroženými modrásky, Nejvyšší správní soud však dal v roce 2015 za pravdu kritikům trasy.
ŘVC proto přišlo s třemi variantami kanálu, které se této lokalitě vyhýbají stejně jako i památkově chráněnému jezu v Přelouči.
Schválená koncepce doporučila modrou variantu, která počítá s vykopáním nového, zhruba 50 metrů širokého plavebního kanálu mezi současným korytem řeky a obcí Břehy. U pravého břehu by byla zřízena nová plavební komora.
Úřady zavrhly možnost, že by současné koryto bylo zasypáno, což byla jedna z alternativ. „Z hlediska vlivů na krajinný ráz je tato varianta nejméně přijatelná,“ uvádí se ve stanovisku Krajského úřadu Pardubického kraje.
Přístav na levém břehu? Ne, bude na druhé straně
Koncepce ale neřeší jen samotný kanál u Přelouče, ale i rozšíření přístavu ve Chvaleticích, prohloubení koryta řeky do Pardubic a zejména umístění nového přístaviště a překladiště v Pardubicích.
Na levém břehu Labe u Svítkova jsou připraveny desítky hektarů pozemků, které vykoupila společnost Přístav Pardubice, založená v devadesátých letech. S přístavem počítá územní plán, politici slibovali skvělou návaznost na železnici, letiště i silnici.
Schválená koncepce ale říká, že na levém břehu je všechno špatně: Přístav bude blíže obytné zástavbě a obtěžoval by tamní obyvatele hlukem a emisemi. Zasáhl by do toku Bylanky a Jesenčanského potoka, zabral by množství zemědělské půdy. Proto úřad doporučil vybudovat přístav na pravém břehu Labe mezi areálem Synthesie a Rosicemi.
Ekologové jsou proti
Společnost Přístav Pardubice ve svém stanovisku s pravobřežní variantou nesouhlasí. Argumentuje, že levobřežní varianta je lépe připravena, je v souladu s územními plány a na rozdíl od pravobřežní varianty neleží v plochách staré ekologické zátěže. I přes schválení koncepce jsou stále ve hře obě varianty.
Plán na splavnění Labe do Pardubic dlouhodobě kritizují ekologové, kteří proti stavbě bojují. Tvrdí mimo jiné, že splavnění Labe je ekonomický nesmysl.
„Jsem toho názoru, že záměr splavnění Labe do Pardubic pro nákladní dopravu by měl být opuštěn a uvolněné peníze využity tam, kde jsou více potřeba,“ uvedl už dříve předseda spolku Zelená pro Pardubicko Jan Linhart.
Zásadně proti výstavbě byly v minulosti i Děti Země, které zabránily stavbě kanálu přes Slavíkovy ostrovy. Měly výhrady i k novým variantám kanálu kolem Přelouče, vyjádření spolku mezi připomínkami ke koncepci však není.
Splavnění se plánuje více než 100 let
O splavnosti Labe z Pardubic do Hamburku se mluví déle než o dálnicích. Vodní cesta není dokončena ani po více než sto letech, kdy na začátku 20. století na základě říšského zákona se Rakousko-Uhersko rozhodlo splavnit střední část Labe od Mělníka po Pardubice.
Práce, které s přestávkami probíhaly do 70. let 20. století, se zastavily ve Chvaleticích a na izolovaném úseku od Přelouče po Pardubice. K dobudování souvislé vodní cesty do Pardubic zbývá překonat poslední dva kilometry ke zdymadlu Přelouč.
Ačkoli Ředitelství vodních cest (ŘVC) už má jízdní řád, podle něhož by chtělo získat povolení na stavbu nového kanálu na Labi u Přelouče, překážek v cestě stojí ještě hodně. Poslední razítko, které by mělo dát splavnění zelenou, chce mít ŘVC v roce 2030.
26. května 2020 |
