Dubnové rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které nutí Elektrárnu Opatovice (EOP) přepracovat dokumentaci ke spalovně odpadů, znamená pro některá města a obce v okolí dílčí vítězství. Spalovnu až na výjimky nechtějí. To je spojuje.
Dosud postupovaly na vlastní pěst. Vývoj je však povzbudil natolik, že se začalo mluvit o vytvoření společné strategie.
Jenže například týmová spolupráce měst, která mají v dozorčí radě EOP primátora či starostu, je dopředu vyloučena. Zatímco Hradec Králové je poměrně ostře proti výstavbě, pardubičtí politici vidí spíš plusy a podle krajského radního Miroslava Krčila (3PK) je záměr „logickým dílkem do skládačky zdrojů vedle zemního plynu a biomasy“.
Motivace Chrudimi je jiná. Město totiž jen obtížně snáší představu některých hradeckých politiků, že nerecyklovatelný odpad právě z Hradce by likvidovala jemu nedaleká cementárna v Prachovicích.
Lidé v referendu odmítli stavbu haly, obec to žene do krize |
Opatovice nad Labem, Vysoká nad Labem, Čeperka, Březhrad nebo Podůlšany se stavbou nesouhlasí. Jejich argumenty jsou většinou totožné. Postrádají smysl zařízení s obří kapacitou 150 tisíc tun odpadu ročně, když například produkce Hradce Králové má v blízké budoucnosti klesnout až pod 10 tisíc tun odpadu ročně.
Co hovoří pro spalovnu? Pokud skládky nenahradí spalovny, není známo, jak se obyvatelé východních Čech zbaví nerecyklovatelného odpadu. Další výhodou je strategická poloha Opatovic. A nakonec by podle mluvčí EOP Hany Počtové spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým palivem k zemnímu plynu a biomase, jimiž chce nahradit hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácnostem v krajském městě.
Společně, nebo na vlastní pěst?
Dokumentace vrácená k dopracování vlivu záměru na životní prostředí (EIA) udělala nepochybnou radost hradecké koalici. Současná městská vláda je první, která spalovnu odmítá jednotně.
„Návrat dokumentace k elektrárně je přesně to, co jsme chtěli a představovali si. Ministerstvo totiž plně akceptovalo naše připomínky a výzvy k přepracování. Naši argumentační přípravu většinou převzaly i další dotčené obce a samosprávné celky,“ řekl náměstek primátorky pro oblast investic a ochrany klimatu Lukáš Řádek (TOP 09).
Dvojnásobnou radost má i starosta Vysoké nad Labem Jiří Horák (bez pp). Jeho obec se stala přímo účastníkem řízení. „Spalovna je zbytečná stavba, i když skládkování je ještě horší. Spokojený by byl jen byznys pana Křetínského, nikdo jiný včetně životního prostředí by z toho netěžil,“ uvedl starosta.
Když už, tak po železnici
Zato Pardubice ani Pardubický kraj k záměru žádné připomínky neuplatnily. Není to příliš velké překvapení, protože v minulosti jej dokonce podpořily. I tento postup však nechává vedení Hradce chladným, sousedovi nic nevyčítá.
„Samozřejmě dobře víme, jaký přístup mají ke spalovně nejvíce dotčená města, která jsou mimochodem i v orgánech společnosti EOP. Náš postoj je autonomní, naše argumentace je postavena především na naší odpadové strategii a nechceme vytvářet žádnou arbitráž, jestli energetické využití odpadu je dobré, nebo špatné,“ konstatoval Řádek.
Hradec Králové s Pardubicemi v otázce spalovny v Opatovicích souzní jen v názoru, že 30 středních popelářských vozů a 35 těžkých nákladních souprav naložených odpadem denně je příliš. Pardubice ani Pardubický kraj sice na rozdíl od Hradce k záměru připomínky neuplatnily, ale podle krajského radního Miroslava Krčila by bylo vhodné, aby se komunální odpad svážel po železnici.
Svoz zdarma a „levné“ teplo
Čeperku, která se proti spalovně vyslovila v místním referendu, pardubický přístup vyloženě dráždí. „Nechápu to, nechávají nás v tom pěkně vykoupat. Ale můžu si to vysvětlit i tak, že Pardubický kraj má skvěle vyřešené odpadové hospodářství, takže se vlastně nemusíme ničeho bát,“ řekla ironicky starostka Kristina Vosáhlová (SNK pro Čeperku).
Starosta Vysoké nad Labem se ke kritice Pardubic přidávat nechce. „Řekl bych, že Pardubice nejsou vyloženě pro spalovnu. Možná jim ale skutečně zapadá do systému strategie nakládání s odpady,“ míní Jiří Horák. Podle něj je zbytečné organizovat společný odpor: „Nemyslím si, že by bylo třeba vytvořit právní subjekt, který by vstoupil do řízení. Každý účastník ví, o co jde a co by mu to přineslo nebo odneslo. Každopádně v případě obce Vysoká nad Labem si nemyslím, že by nás investor mohl natolik motivovat, abychom byli pro.“
