Sochař Olbram Zoubek napsal v lednu 1985 v pražském ateliéru dopis své druhé manželce do Litomyšle.
„Maruško, miláčku, dobrý večer z ateliéru. Zase tu dnes přespím. Jsem jako stěhovavý Žid či Bludný Holanďan. Stále jinde, stále na jiné posteli. Ale stále s podobnými myšlenkami. Na tebe, na Evičku, na práci, na zdejší děti. A často na Jugoslávii a taky na kulturu a politiku.“
Ona žila v Litomyšli, on pracoval v Praze. Přes týden si psali, o víkendech vyrážel Zoubek do Litomyšle.
Dochovalo se přes čtyři tisíce dopisů z období sedmatřiceti let. Právě ty budou klíčovým prvkem bytové výstavy v Zoubkově bytě v domě č. 137 na Smetanově náměstí. Návštěvníky bude provázet sochařova dcera Eva Zoubková. Vernisáž se uskuteční dnes, v den 100. výročí narození umělce. Zoubek patří k nejvýraznějším českým sochařům druhé poloviny 20. století.
Sochař Olbram Zoubek by oslavil stovku. Jeho poslední dílo čeká výstavní premiéra |
„Manželství mých rodičů vlastně zůstalo takovým víkendovým a prázdninovým, protože čas trávili spolu hlavně přes prázdniny a o víkendech. Ale díky tomu se nám zachovala unikátní korespondence, protože tatínek měl vášeň, opravdu miloval psát dopisy. A psal je skoro každý všední den,“ uvedla Eva Zoubková.
Návštěvníky pustí do svého bývalého domova, kde lidé uvidí nejen dopisy a citáty z nich, ale i ukázky jeho díla a rodinné fotografie. Zároveň je připravena mluvit o svém otci, jeho dílu i rodině. Zájemci si musí prohlídku rezervovat. Do bytu bude vpouštěn omezený počet návštěvníků, prohlídek ale plánuje Zoubková připravit desítky.
„Samozřejmě se toho trošku obávám, ale říkám si, že každá skupina bude vždycky trošku jiná. S každým to možná pojmu jiným způsobem, informací k výstavě mám hodně,“ řekla Zoubková.
Litomyšl si dnes bez Zoubka lze jen těžko představit. A jistě nejen kvůli jeho sousoší pěti postav v centru Klášterních zahrad, pod jejichž nohama se každé léto děti svlažují v bazénku uprostřed zeleně, s výhledem na město a dva litomyšlské kostely.
Spojení Olbrama Zoubka s Litomyšlí vzniklo v sedmdesátých letech. Poté, co sejmul posmrtnou masku Jana Palacha a v roce 1970 vytvořil náhrobek Janu Zajícovi, stal se pro režim nepohodlným. Musel se živit restaurováním památek. S Václavem Boštíkem, Zdeňkem Palcrem a Stanislavem Podhrázským v letech 1974 až 1991 restaurovali sgrafita na litomyšlském zámku.
V Litomyšli našel také po smrti své manželky, nadané sochařky Evy Kmentové, svou druhou životní partnerku Marii Edlmanovou a druhý domov. A znamenal hodně i pro Litomyšl.
„Olbram sem přinášel ty velké myšlenky z Prahy, to bylo hodně důležité pro takovou tu místní komunitu polodisidentů. Olbram jim dodával odvahu, říkal, co se děje,“ uvedl starosta Litomyšle Daniel Brýdl. Zoubek přivezl do Litomyšle petici Několik vět a samozřejmě byl velmi aktivní i v době po pádu režimu.
Eva Zoubková podle svých slov až z jeho dopisů pochopila, jak náročný pro něj byl život po pádu režimu. „V té revoluci nechal půlku své duše. Strašně se u toho unavil. Takže nejsmutnější sochy dělal v roce 1990 a 1991, kdy byl vlastně úplně vyčerpaný. Je to paradox, protože samozřejmě to, že se to všechno povedlo a přišel jiný režim, byla pro něj obrovská radost,“ uvedla Zoubková. Sochař zemřel v roce 2017, do posledních let byl pracovně aktivní.
Vzpomínka na sochaře na domě č. p. 137
Bytová výstava je součástí řady akcí, kterými si Litomyšl Olbrama Zoubka nyní připomene. Na Smetanově náměstí bude v úterý odhalena trvalá vzpomínka na Olbrama Zoubka v domě č. p. 137. Autorem této realizace je sochař Jakub Grec. Současně začne tradiční zahájení lázeňské sezony, které je Zoubkovi věnováno. Mottem se stal jeho výrok „Nebe nad mraky je vždy modré!“.
Smetanova Litomyšl pak 22. dubna představí obnovenou podobu expozice soch Olbrama Zoubka, která je umístěna ve sklepení zámku. Lidé se tam budou moci například přenést do litomyšlské restaurace Slunce, kam chodil Zoubek na pivo, a na stolech najdou vzkazy sochařových přátel. Návštěvníci tam uvidí i ukázku jednoho z jeho sgrafit, které nyní zdobí litomyšlský renesanční zámek. Je na něm zpodoben Zoubkův pes.
Svým způsobem jde o výjimku. Ze čtveřice umělců pracujících na obnově renesančních psaníček jich podle Evy Zoubkové drtivou většinu vytvořil Stanislav Podhrázský. Zoubek mezi restaurátory uplatnil svůj smysl pro pečlivost, důkladnost a vedení záznamů, díky kterým rodina dodnes může identifikovat padělky jeho děl.
Sochař Olbram Zoubek by oslavil stovku. Jeho poslední dílo čeká výstavní premiéra |
„Dobře vedený archiv souvisí s taťkovou povahou, toho psaní, toho úředníka. Dobře si vedl evidenci, proto také mohl vést restaurátorskou partu v Litomyšli. Nejen kvůli tomu, že měl licenci, ale měl úřednické nadání lidi zorganizovat, zpracovat restaurátorské zprávy a jednat s úřady,“ uvedla Zoubková.
