Ačkoli fungovalo městské muzeum souvisle 90 let, už přes dvacet let jsou tisíce jeho exponátů schované. Přitom pro srovnání - v Žirovnici na Pelhřimovsku, v třítisícovém městě na jihu Čech, kde má výroba perleťových knoflíků podobnou tradici, otevřeli muzeum knoflíků už předloni. Jen v loňském roce si jej prohlédlo přes čtyři a půl tisíce návštěvníků.
Podobně významnou tradici "čamrdářství", jak se perleťářství také říkalo, mají producenti perleťových knoflíků také v Přelouči.
"Chápu to jako dluh města veřejnosti, protože děti ani nevědí, že jsou v Přelouči zajímavé muzejní sbírky. Právě sbírka knoflíků je spolu se sbírkou elektrotechniky a elektroniky nejrozsáhlejší a nejkomplexnější," přiznala starostka Irena Burešová.
Původní budova muzea slouží přes dvacet let sociálním službám, nová má vzniknout v památkově chráněné budově bývalého městského úřadu na náměstí.
Ale i pokud by se vše dařilo, pak to nebude dřív než za pět let. Celé čtvrtstoletí tak děti a kulturněmilovní obyvatelé města či jeho návštěvníci nemají možnost blíže poznat jeho historii.
Muzeum v PřeloučiBylo zřízeno v roce 1902. Největší část sbírek pochází z darů. Dvě desítky let nemá muzeum vlastní budovu. V depozitáři jsou zastoupeny sbírky archeologické, cechů a spolků, cestovatelů, elektroniky, perleťářství, etnografie, knih, fotografií, keramiky, kovových předmětů, loveckých trofejí, militárií, nábytku, numismatiky, odívání, osobních potřeb, pohlednic, přírodnin, religiózních tisků, uměleckých řemesel a výtvarného umění. |
"Máme rozpracovanou a zastupitelstvem odsouhlasenou studii o využití tohoto prostoru a spoléháme na to, že budeme na něj, na výstavní galerii s přednáškovým sálem a popřípadě i s infocentrem moci čerpat zhruba 100 milionů korun," vysvětlila starostka.
"Když to půjde dobře, tak budeme moci žádat o nějaké dotace v roce 2015, začít bychom mohli o rok později a pak už může být hotovo do dvou let. Ale papírování zabere více času než samotná stavba," vylíčila Burešová.
Knoflíky vyráběli pro USA ve velkém
Ale vraťme se k významné knoflíkářské tradici. "Přelouč bývala v 19. století významným producentem perleťových knoflíků, které se vyvážely do USA. Knoflíky byly v zámoří velkým módním hitem. Kvalitní perleť si nechávali výrobci dovážet z Tichomoří, Japonska a Madagaskaru," uvedl pro ČTK správce sbírek Matěj Pešta.
"Ve vrcholné fázi bylo v Přelouči dvacet větších a sedm menších dílen, byl to velký byznys. V osmdesátých letech předminulého století se knoflíky odvážely do Vídně a odtud je podnikatelé posílali do USA," dodal.
Čamrdářství se rozvíjelo zhruba od poloviny století. Výroba knoflíků na soustruhu, který vypadal trochu jako šicí stroj a poháněl se nohou, byla monotónní a náročná. Šikovný tovaryš denně vysoustružil čtyři až pět veletuctů knoflíků, tedy 576 až 720 kusů.
"Ročně dílny zpracovaly až dvacet vagonů s perletí. Od 90. let bylo v USA uvaleno na import velké clo a knoflíky se tam začaly vyrábět průmyslově," doplnil Pešta.
Pokles zájmu o knoflíky měla zvrátit výroba uměleckých předmětů. "Výrobky byly často zdobené i českým granátem. Celý fenomén perleťářství ale pomalu upadal a definitivní konec nastal s první světovou válkou," podotkl na adresu někdejšího typického řemesla Přelouče.
Přeloučská Tesla vyráběla dnes už legendární magnetofony
Proslulá je i přeloučská výroba magnetofonů, jejichž expozice by měla patřit po otevření muzea k nejatraktivnějším.
Tesla Přelouč začala vyrábět magnetofon Sonet ve druhé polovině padesátých let, z něj vznikl dnes již legendární Sonet Duo, dvourychlostní kufříkový magnetofon s šoupátkovým ovládáním, chráněným československým patentem.
Ještě dnes se dá prodat za víc než dva tisíce korun.
Pokračovatelem byl magnetofon B3 s již částečně tranzistorovým osazením, další model B4 byl zcela tranzistorový s mnoha funkcemi. V této řadě se vyskytovaly magnetofony půlstopé, čtvrtstopé, jedno až třírychlostní, mono i stereo.
