Lidé z rodinných domů u zemědělského areálu se bojí zhoršení dopravní situace, prachu, hluku a namítají, že jedenáct metrů vysoké silo bude Škrovád hyzdit.
„Vyzýváme zástupce města, aby vstoupili do jednání s hřebčínem. Myslíme si, že je šance přesvědčit vedení hřebčína, aby záměr přehodnotilo,“ uvedla Klára Sýkorová za organizátory petice. Dodala, že podpis pod výzvu zastupitelům už připojilo přes 80 lidí.
Podle územního plánu je výstavba šesti sil s malou posklizňovou linkou možná a státní správa proti tomu nemá zásadní připomínky.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, který má ve Slatiňanech výcvikové středisko a stáje plemenných hřebců a klisen, nové zařízení plánuje už dlouho. Dosud provádí takzvané mačkání ovsa a ječmene na původním stroji z počátku 20. století.
„Vzhledem ke stáří a kapacitním možnostem tohoto zařízení není možné na něj dlouhodobě spoléhat v tak důležité věci, a to krmivo pro starokladrubské koně bezesporu je. Zároveň bychom, po instalaci nového zařízení, tuto zajímavou technickou památku rádi zpřístupnili veřejnosti v rámci prohlídkového okruhu,“ uvedl již dříve pro MF DNES náměstek ředitele pro investice a služby pro veřejnost hřebčína Martin Lacina.
Místostarosta Slatiňan je proti novému silu, starosta v investici problém nevidí
Městský úřad ve Slatiňanech ke stavbě sila a posklizňové linky obdržel souhlasná stanoviska všech orgánů státní správy včetně památkářů a chrudimského odboru životního prostředí.
Před dvěma roky stavbu slatiňanský úřad povolil, teď kvůli námitkám sousedů věc opět projednává. Nejnověji stavební úřad vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k podkladům předtím, než rozhodne.
Z tohoto pohledu je intervence města jednou z mála šancí, jak se sousedé mohou výstavbě sila ještě bránit. Není ale zřejmé, jak se radní a zastupitelé k petici postaví. Místostarosta Slatiňan Stanislav Šťastný odmítá umístění sila mezi rodinné domy a před časem kritizoval, že ze strany hřebčína jde o nehospodárnou investici, která se nevrátí.
Starosta Slatiňan Ivan Jeník v plánech hřebčína naopak nevidí zásadní problém s tím, že obilí se v areálu ve Škrovádu už zpracovává.
„V první řadě by se měl k tomu vyjádřit stavební úřad, my jsme pouze účastníci řízení. Pokud někdo ale tvrdí, že industriální stavba do této části obce nepatří, je důležité si uvědomit, že komplex rostlinné výroby zde byl dříve, než se tu postavily domy,“ řekl Jeník.
Ve výzvě, kterou pošlou stěžovatelé městu, se namítá, že dosavadní posklizňová linka ve Škrovádu je v dezolátním stavu a hřebčín ji řadu let téměř nepoužívá, a svému okolí tedy emisemi neškodí. To by se po vybudování nové linky změnilo. „O petici nevím, ale pokud přijde, budeme se jí samozřejmě zabývat,“ řekl Jeník.
Hřebčín si v roce 2018 spočítal, že za výstavbu šesti sil ke stávajícímu skladu s malou posklizňovou linkou ve svém areálu ve Škrovádu zaplatí 8,2 milionu korun, které získá od ministerstva zemědělství.
Skladovat chce 250 tun obilí, v průměru 125 tun denně. Čistička obilí nového zařízení má fungovat jen 50 hodin za celý rok.
