Velký rozdíl v kvalitě silnic je patrný na silnici II/298 mezi Býští a...

Velký rozdíl v kvalitě silnic je patrný na silnici II/298 mezi Býští a Třebechovicemi pod Orebem. | foto: Martin Švec

Na příjezdu do Pardubického kraje vítají řidiče hrboly a propadlé krajnice

  • 40
Že právě přijeli do Pardubického kraje, poznají řidič na silnicích II. třídy okamžitě. Za cedulí na ně čeká v drtivé většině hrbolatý povrch, propadlé krajnice či chybějící vodorovné značení. MF DNES kvalitu těchto silnic nejvyšší úrovně ve správě kraje otestovala.

Když se před pár dny zástupci Pardubického kraje vypravili na Králicko, aby tam zprovoznili dvě opravené cesty nižší, tedy III. třídy, pronesl krajský radní pro dopravu Michal Kortyš (ODS): „Vždy vypadá špatně, když je silnice opravená pouze na straně jednoho kraje a při přejetí mezikrajské hranice se vracíme o desítky let zpět.“

A že si řidiči nad stavem silnic v Pardubickém kraji zoufají, uznal na svém Facebooku i hejtman Martin Netolický (ČSSD).

„Poměrně často jsem se setkával se stížnostmi, že byl v minulosti velký kontrast mezi silnicemi na hranicích kraje. A bohužel Pardubický kraj z toho vycházel jako ten horší,“ napsal.

Test MF DNES ukázal, že to platí i pro současnost.

Pardubický kraj je obklopen hned pěticí krajů, takže srovnání je početné. Jak se mění charakter „přeshraničních dvojek“, lze zjistit na 26 místech. Nejvíce jich je s Královéhradeckým krajem (9), nejméně s Jihomoravským (3).

Do očí bijící rozdíl je právě u srovnání s Královéhradeckým krajem. Jeden příklad za většinu: když řidič opouští Býšť a míří po silnici č. II/298 vedoucí do Třebechovic, opakovaně mine dopravní značku upozorňující na nerovnosti. Děr a výtluk je na vozovce vskutku hodně. Jakmile však přejede hranici do Královéhradeckého kraje, čeká ho jízda po perfektní silnici, což se projevuje i na počtech cyklistů.

Podobné pocity zažívají řidiči i za Borohrádkem (II/305 s II/317) či Skořenicemi (II/316). Oprava těchto úseků pokračovala od hranic i dál do „vnitrozemí“ Královéhradeckého kraje, a tak se rekonstrukce dočkaly v součtu desítky kilometrů.

To platí také o Vysočině, kde jsou cesty k ráfkům kol aut i cyklistů rovněž šetrnější. Tento kraj investuje do oprav silnic ročně přes miliardu korun. Při financování oprav jsou také důležité evropské dotace.

Často chybí dopravní značení

„Prioritu má údržba páteřní silniční sítě. Faktem je, že každoroční finanční injekce do investic a modernizace silnic cca 1,2 až 1,5 miliardy musí být někde vidět,“ uvedla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatoňová.

Lepší požitek z jízdy okusí lidé třeba za Bystrém (II/362), Jimramovem (II/360) či Svratkou, kde na silnici II/354 leží nový povrch ve směru na Svratouch jen pár dní. Chybí už jen domalovat bílé lajny u krajnic.

To je ostatně další z velkých handicapů, kterých si řidiči v Pardubickém kraji mohou snadno všimnout. Zcela chybějící či značně sedřené bílé pruhy zhoršují orientaci a snižují tak bezpečnost provozu.

Pomyslných vstupních bran do kraje, kde je situace opačná, je jen málo (např. II/340 od Pařížova směr Seč či II/315 z Hoštejna do Tatenice). Vylepšit mizernou bilanci si krajští silničáři mohli u hranic s Olomouckým krajem.

Hejtman nechce opačný kontrast

Oprava silnice II/312 z Králík do Červeného Potoka (rozdělená do dvou etap) vyšla na bezmála 91 milionů. Jenže oprava skončila na odbočce na Dolní Moravu, kde má mimo jiné chatu hejtman Netolický. Spojitost s tím, že by tato silnice měla při plánování oprav přednost, ale odmítl.

„Pozemky jsem koupil až poté, co byla silnice opravena,“ řekl Netolický.

Realitou je, že zbylá krátká část vedoucí k hranicím kraje zůstává doteď jen příležitostně zalátaná.

„Modernizaci zbývajícího úseku k hranici s Olomouckým krajem koordinujeme s jejich správou tak, aby nebyl vytvořen opačný kontrast a byla tedy zároveň opravena silnice až do Hanušovic. Je rozumné, když se obě správy a údržby dohodnou,“ řekl hejtman.

Podle jeho slov dával kraj do roku 2012 peníze do ztrát nemocnic namísto do potřeb silničního hospodářství. Kvůli tomu prý vznikly takové rozdíly. Silnice v příhraničí s Polskem jsou podle Netolického v lepším stavu také proto, že na ně byly použité peníze z jiného operačního programu. Nicméně ani po sedmi letech jeho vlády se resty zatím odstraňovat příliš nedaří.

To se má změnit. Letos na jaře krajští radní schválili 13 záměrů na modernizace silnic druhých tříd za přibližně 1,7 miliardy korun, u kterých by mělo být průběžně žádáno o evropské dotace.

V seznamu jsou i dva příhraniční úseky (zmíněný II/312 za Červeným Potokem a II/644 za Městečkem Trnávka), které by se měly opravit v období po roce 2020, kdy budou moci kraje čerpat další evropské peníze na opravy své silniční sítě.

Jak se ukazuje, má Pardubický kraj co dohánět. Nedostatek peněz silničáři často řeší opravami kamenivem a emulzí, které vyjdou krajskou kasu levněji, ale méně vydrží.