„Po šestadvaceti letech od revoluce se nám podařilo tuhle hrůzu zbourat. V září jsme k tomu dali souhlas,“ řekl starosta Seče Marcel Vojtěch, který se na torzo z betonu a železa koukal denně z okna zámku, kde sídlí městský úřad.
Plán vystavět naddimenzované nákupní středisko vznikl v hlavách plánovačů na sklonku 80. let. Seč v té době jela na plné obrátky. Návštěvnost oblíbeného letoviska tehdy hravě atakovala hranici 40 tisíc lidí za sezonu. „Stávající obchody nestačily. Proto se rozhodlo postavit tady obchodní dům,“ uvedl starosta Seče.
Ale pomalá výstavba a nízká produktivita práce za socialismu šly ruku v ruce. Pak přišla Sametová revoluce a všechno bylo jinak a hned po první letní sezoně v roce 1990 bylo jasné, že se dokončení nákupního centra ekonomicky nevyplatí.
O dokončení stavby projevil zájem řezník
„Obci nakonec spadl danajský dar do klína. Tehdejší zastupitelstvo už tenkrát nevědělo co s tím. Byl jasné, že to nikdo neutáhne,“ řekl Marcel Vojtěch.
Po privatizační eskapádě se s monstrem až do roku 1998 nic nedělo. S nedostavěným obchoďákem si neporadil ani místní řezník a uzenář, který měl velké plány. Nakonec byl rád, že dvoupodlažní objekt odprodal městu za 1,3 milionu korun.
„Jsem rád, že se to nedostavělo. Nevím, nevím, co dneska s tím. Zdůvodňovat bourání hotové stavby by bylo mnohem horší. Jsme rádi, že to takhle dopadlo,“ dodal starosta.
Budovu město zdemolovalo za 600 tisíc korun. I když vedení Seče žádnou slávu na počest zbourání místní ostudy organizovat nebude, při rozsvěcení vánočního stromku o tom zmínka podle starosty padne. V příštích letech let by měl na místě zbouraného objektu vyrůst nový zámecký park.
