Sladké jahody k začátku léta patří, letos ale budou později. Na farmě Pavla Drahoše v Dolním Újezdu začne sezona samosběrů jahod nejdříve 12. června. Sklizeň je opožděná kvůli chladnějšímu počasí.
Samosběry na Pardubicku
|
„Původně jsme chtěli samosběry spustit už minulý pátek, ale zatím jahody dozrávají pomalu. Už se pěkně červenají, ale spousta jich je ještě nedozrálých. Jsme tady přece jen blíž k Vysočině,“ popsal Drahoš začátkem týdne aktuální situaci na farmě, kde se soustředí na pozdnější odrůdy jahod, které se vyznačují většími a sladšími plody než rané odrůdy.
Spíš než déšť ovlivnilo dozrávání chladnější počasí na začátku jara. „Jinak bychom už týden sklízeli. Za srážky, které teď spadnou, jsme rádi. Minulý týden trochu sprchlo, což jahodám pomohlo dozrát. Čekali jsme ale, že naprší víc, takže jsme museli zavlažovat. Ideální teplota pro zrání by teď byla kolem 23 stupňů Celsia. Ale má se zase ochladit, tak uvidíme, jestli na víkend začneme pomalu sbírat,“ dodává Drahoš.
Sezona samosběru trvá obvykle kolem tří týdnů v závislosti na úrodě. Větší mrazy, které v posledních dvou letech samosběry zkrátily, se polím na dohled od Litomyšle vyhnuly.
Cenu farmář už třetím rokem drží na 75 korunách za kilo. Víc by prý lidé na venkově při samosběru podle majitele, jehož rodina se pěstování jahod věnuje od poloviny 90. let, nedali.
Zákazníků je méně. I kvůli dovozům z Polska
„Kolem Prahy lidé zaplatí za jahody klidně 150 korun za kilo. Když zvednu cenu byť jen o pět korun, lidi si mně u kasy stěžují, že to máme drahé. Jezdí převážně starší generace, která je zvyklá zavařovat,“ konstatuje majitel Farmy Drahoš, který se svým synem obhospodařuje jahody na třech hektarech.
Doby, kdy jahody pěstovali na 13 hektarech, jsou dávno pryč. Dříve farma sesbírané jahody i prodávala, nyní se zaměřuje výhradně na samosběr.
Až o polovinu levněji. Redaktoři vyrazili na jahody do Polska |
Důvodem byly nejen levnější dovozy jahod z Polska a pokles zájmu zákazníků, ale především nedostatek pracovníků a vysoké náklady na pěstování.
„Jahody jsou velmi nákladná plodina. Musíte se jim věnovat celý rok. Skončí sklizeň a už se připravujete na další sezonu. A to nemluvím o nedostatku lidí v zemědělství,“ komentuje Drahoš nepříznivou situaci a vysvětluje, v čem je největší problém.
Na Vysočině začal samosběr jahod. Jsou trochu menší, ale lidem to nevadí |
Až na pár skalních brigádníků z předešlých let na pole dnes mladou generaci prakticky nedostane kvůli přehnaným finančním požadavkům.
„Maximálně někdo přijde jezdit traktorem, ale aby šel někdo dělat na pole, to ani náhodou. Když sedmnáctiletým studentům nabídnu 200 korun za hodinu, řeknou, že je to málo, a jdou pryč,“ popisuje majitel farmy dnešní realitu.
Jak sám říká, do pěstování jahod by se dnes již nepouštěl, pokud člověk nezvládne většinu práce sám. Mnoho nových pěstitelů jahod končí po dvou až třech letech, neboť se jim to nevyplácí.
„Dají se totiž pěstovat jednodušší plodiny a s lepším výdělkem. Na jahody se ale vždycky těším. Každý den si jich pár natrhám a rozmačkám. Vyrostli jsme na nich, protože už můj otec dělal v zemědělském družstvu, kde se o ně staral,“ dodává. Kromě jahod pěstují v Dolním Újezdu také jablka, cibuli a brambory.
