Pokud byste chtěli v parném létě najít pramen řeky Svitavy, v lesích za městem byste jej hledali marně. Téměř každý rok se nenápadný potůček nad rybníkem Rosnička vlivem sucha a deficitu srážek ztrácí.
Není se vlastně čemu divit, že se na konci léta 2018 se přeplněný rybník stal pro tisíce ryb smrtící lázní bez kyslíku.
Svitavské radnici se čistotu rybníka Rosnička sice daří zlepšovat každoroční aplikací probiotických bakterií, provzdušňováním vodní hladiny a plovoucími ostrůvky s vodními rostlinami, jenže nedostatek přitékající vody je v suchých letech problém.
Město našlo způsob, jak do Rosničky získat další vodu. Dnes velká část dešťových vod ze zpevněných ploch v průmyslové zóně u výpadovky na Litomyšl odtéká do kanalizace. Přitom by rovnou z kopce mohla téct k rybníku.
„Máme připravenou studii na svedení dešťových vod z části průmyslové zóny do dvou vsakovacích tůní, ze kterých bychom podpořili přítok povrchových vod do Rosničky. Dnes nám bez užitku končí na čistírně odpadních vod, kde nám čistá voda přidělává problémy,“ řekl Marek Antoš, vedoucí odboru životního prostředí svitavské radnice k investici za zhruba 1,5 milionu korun.
A že toto řešení funguje a pozitivně se projevuje na kvalitě vody, se ukazuje na Svitavském rybníce pod Rosničkou, do kterého jsou kanalizačním přivaděčem svedeny dešťové vody z areálů firem Fibertex a Westrock.
„Pro nás je velmi důležité, aby Rosnička dostávala větší množství vody než doposud. Čekali jsme, že nepůjde o tak velkou investici. Proto se poohlédneme po nějaké dotaci,“ řekl starosta Svitav David Šimek.
Zpomalit tok a vytvořit meandry
Zlepšit kvalitu vody má i balík dalších připravovaných opatření nad rybníkem. Institut environmentálních výzkumů a aplikací založený Pardubickým krajem má v rámci projektu Resao v plánu z norských grantů pomoci se zadržením vody v krajině v deseti oblastech.
Oblast pramenného úseky řeky Svitavy byla vybrána jako prioritní. V přípravě už je například revitalizace Banínského potoka opevněného dnes betonem, který by měly nahradit přirozené meandry. Řešení nad Rosničkou spočívá v obnově klikatícího se mělkého koryta v původní nivě, která by v místě zadržovala vláhu.
V minulosti totiž bylo koryto Svitavy nad Rosničkou narovnáno, aby voda co nejrychleji odtekla do rybníka. Původně vlhká niva v olšině vyschla, což se negativně projevilo nejen na hladině spodní vody.
„Potřebujeme podchytit vodu v těch lesích, aby nám z nich přitékala čistá pramenitá a provzdušněná voda. Potřebujeme, aby nám v krajině zpomalila a zazemňovala se v meandrech, ne až v rybníce,“ vysvětlil starosta Šimek.
Odborníci současné koryto proto navrhují zrušit a vytvořit drobný meandrující tok, který by vzhledem k nízkým průtokům mohl být mezi stromy vymodelován ručně bez mechanizace, jen pomocí rýčů a lopat. Někde jsou jeho pozůstatky patrné dodnes.
„Na záměru panuje shoda, dohodli jsme se s městem Svitavy, Povodím Moravy a Lesy ČR na dalším pokračování. Opatření by sice vydatnost přítoku do Rosničky nezajistilo, ale kvalitu vody určitě,“ uvedl krajinný vodohospodář Lukáš Krejčí z projekční kanceláře Envicons, která pro krajský institut zpracovává strategii pro boj se suchem.
V plánu je zpomalit, zavlnit a doplnit tůněmi rovněž Javornický potok, který je také přítokem do Rosničky. Záměr vychází jak ze studie Povodí Moravy z roku 2015, tak i z čerstvě obhájené diplomové práce Ondřeje Špačka.
Podle odborníků je nutné vyřešit i ztrátu vodnosti Svitavy nad Rosničkou, kde se v korytu už před válkou nacházely historické výdřevy, které zabraňovaly průsakům vody vedlejšího potůčku, který obchází Rosničku a odtéká do Svitavského rybníka.
„Kulatina by mohla prosakování zabránit, proto ji tam kdysi měli i Němci. V 90. letech výdřevu už nikdo neobnovil a my se k tomu s rybáři musíme vrátit,“ dodal Šimek.
