Bojí se i narušení hráze retenční nádrže Lhotka, která slouží k zachycování odpadních vod z chemického průmyslu. Namítá, podobně jako Děti Země, že pro nákladné prodloužení labské vodní cesty chybí důvod.
„Projekt splavnění Labe s sebou přináší velká ekologická rizika a přitom není potřebný. Průmyslové podniky mohou už dnes využít přístav Chvaletice nebo přístav Kolín, které jsou jen několik desítek kilometrů od krajských měst Pardubic a Hradce. Ve skutečnosti po této dopravě není poptávka,“ uvedl zastupitel Rybitví Darek Horník, který připravil stanovisko obce k projednávané koncepci splavnění Labe.
Stát chce splavňovat Labe u Přelouče v roce 2029, ve hře jsou tři varianty |
Součástí projektu splavnění 24 kilometrů dlouhého úseku není jen nový plavební kanál u Přelouče, ale i dvě varianty chystaného veřejného přístavu v Pardubicích, čekací stání v přístavu Chvaletice, modernizace plavebního stupně Srnojedy a také prohloubení plavební dráhy od Přelouče až k pardubickému zdymadlu.
Strach z jedovatých usazenin v řece
Rybitví se bojí starých ekologických zátěží. Do devadesátých let zde předchůdce Synthesie vypouštěl do Labe odpadní vody, které obsahovaly řadu organických a anorganických látek, látky toxické, fenoly, oleje a barviva, které se v minulosti usazovaly v korytu.
„Síranové a chloridové vody byly shromažďovány v nádrži Lhotka a řízeně vypouštěny do řeky za vyšších průtoků,“ uvádí se ve studii Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Prohloubení plavební dráhy a stavební činnost na plavebním stupni Srnojedy mohou tyto usazeniny rozvířit a znečištění posunout dále po proudu řeky do míst, kde mohou kontaminovat ornou půdu nebo zdroje pitné či závlahové vody,“ uvádí se ve stanovisku obce.
Ta má strach i o zajištění retenční nádrže Lhotka v souvislosti s úpravou koryta i případnou lodní dopravou. Do nádrže v těsném sousedství Labe míří odpadní vody zejména z chemického průmyslu z areálu Synthesia Zone, odtud jsou odváděny do biologické čistírny odpadních vod.
„Prohloubení koryta řeky, které je pár desítek metrů od hráze nádrže, může ohrozit stabilitu hráze, mohlo by to vést k ekologické katastrofě,“ řekl Darek Horník. „Neříkáme zásadně ne splavnění, ale dáváme si podmínky,“ uvedla starostka Rybitví Eva Šmeralová.
Ředitelství vodních cest v koncepci Splavnění Labe uznává, že úpravy řeky budou staré ekologické zátěže komplikovat. Největšími ekologickými zátěžemi na trase je areál Aliachem – Synthesia Semtín a dále stará úložiště odpadů z rafinace ropy u Parama.
„Některé staré ekologické zátěže jsou lokalizovány na plochách určených pro navrhovaný záměr Veřejný přístav Pardubice v jeho pravobřežní i levobřežní variantě a v jejich bezprostřední blízkosti,“ uvádí se v koncepci.
Krajský úřad nyní koncepci posuzuje. Pokud zde ŘVC nenarazí na potíže, chtělo by přípravné práce posunout letos výrazně dopředu. „Mohli bychom se dostat až ke zpracování podkladů pro aktualizaci zásad územního rozvoje Pardubického kraje,“ uvedl před časem ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů.
Nejspornější částí chystaného díla je výstavba kanálu u Přelouče. Podle původního plánu měl vést částečně přes chráněnou přírodní lokalitu Slavíkovy ostrovy, kde se vyskytují ohrožení modrásci.
Nejvyšší správní soud však dal v roce 2015 za pravdu argumentům Dětí Země s odůvodněním, že odborníci na přelomu tisíciletí dostatečně nezkoumali, zda neexistuje varianta šetrnější k přírodě. Plán počítal s ochranou takzvaných labských hrčáků, což je poslední peřejnatý úsek na Labi. Odborníci se ale nakonec shodli, že hrčáky ve skutečnosti cenné nejsou a bylo by je možné zlikvidovat.
Trasu pro lodě u Přelouče ale nadále komplikuje památkově chráněný most s vodní elektrárnou, který před sto lety navrhl architekt František Roith, a kanál se mu musí vyhnout. S tím ostatně počítají všechny tři varianty trasy nového kanálu, které ŘVC úřadům předložilo.
Most ve Valech postavený v roce 2020 je na splavnění Labe již připraven, má již potřebnou průplavnou výšku:
