Tohoto se starostové sedmi obcí a Pardubický kraj dočkat nechtějí. Aby unikátní pevnostní soustavu na Králicku narušil bunkr s barevnou fasádou a solárními panely.
Ministerstvo obrany tyto volné bývalé vojenské objekty, které se nacházejí po celé České republice, prodává soukromým vlastníkům, nebo zdarma převádí na místní samosprávy.
Ne však už v regionu. Ministerstvo obrany po dohodě s ministerstvem kultury a Pardubickým krajem nebude prodávat vojenské pevnostní objekty soukromým vlastníkům.
Kraj a sedm obcí na Orlickoústecku, na jejichž území pevnostní objekty leží, nyní usilují, aby bunkry navíc získaly památkovou ochranu.
Po válečných opevněních je v současné době poptávka. V červenci ministerstvo obrany nabídlo k prodeji devět lehkých železobetonových opevnění, známých jako řopíky.
„Opravdu bychom neradi, aby tyto objekty byly osazovány plastovými okny, jako se tomu děje na Broumovsku, a vznikaly z nich možná dobrodružné chatky nebo nový turistický byznys. Něco takového na Králicku nechceme. Ráz vojenských opevnění musí zůstat zachován,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
ŘopíkyVznikaly koncem 30. let minulého století jako součást pohraničního opevnění. Název získaly ze zkratky ŘOP, která označovala Ředitelství opevňovacích prací, jež výstavbu opevnění řídilo. Jde o malé železobetonové pevnůstky určené pro tři až sedm mužů, opatřené střílnami a pancéřovými dveřmi. |
Na Králicku se podobná zrůdnost zatím nevyskytuje. Město Králíky má o všechny tyto významné stavby v katastru města na ministerstvu obrany zažádáno, a to už několik let. „Postupně nám jsou bezúplatně vydávány. Například objekt K-S 8 jsme do vlastnictví získali v minulém roce,“ řekl starosta Králík Václav Kubín.
Převody na obce trvají déle, protože je třeba zjistit, jaké jsou na pozemcích, kde stojí, majetkové poměry. Ministerstvo obrany je na Králíky převádí zdarma, neboť nejsou dál využívány pro podnikatelské účely, ale pro zachování historické památky.
„Z větších staveb máme v majetku kolem deseti objektů. Patří sem například Vojenské muzeum Hůrka nebo K-S 14 u Cihelny nebo menší řopíky,“ řekl Kubín.
Do budoucna by nejraději získal všechny. Jak ovšem připomíná, řopíky je třeba opravit, takže ačkoli je převod bezúplatný, město pak musí dál investovat. Rád by, aby byl význam pohraničního opevnění uznáván celorepublikově. „Pevnostní oblast nebyla určena jen k obraně Králík nebo Pardubického kraje, ale na obranu státu. Měli bychom si tohoto systému opevnění vážit v kontextu historie,“ řekl Kubín. Jen v katastru Králík se nachází kolem 40 kusů menších pevnostních objektů.
Ochrana by se týkala zhruba 200 objektů
Bude záležet také na zastupitelstvech okolních obcí, jak se k převodům postaví. A zdá se, že i snaha bude jednotná.
„Hledali jsme variantu ochrany všech těchto objektů, kterých je na Králicku kolem dvou set, tedy lehkých i těžkých opevnění. Smyslem je, abychom zachovali stávající ráz. Jednáme o tom s ministerstvem kultury i obrany, protože zájem o koupi těchto objektů je enormní. Králicko je natolik unikátní, že linie opevnění, která vznikla v roce 1938, by měla být uchována,“ řekl hejtman Netolický.
Památková ochrana se nebude týkat samotných objektů, ale také jejich okolí tak, aby nebylo možné udělat zásahy do krajiny. Pokud ministerstvo kultury uzná, že systém opevnění na Králicku získá památkovou ochranu, měly by železobetonové bunkry přejít do vlastnictví obcí. Obecně prospěšná společnost Králická pevnostní oblast pak bude mít na starosti převod koordinovat.
Výběrové řízení na nepotřebný nemovitý majetek vypisuje ministerstvo obrany pravidelně, v červencovém seznamu bylo 13 položek, které se nepodařilo prodat v minulých řízeních, mezi nimi i devět řopíků. Lehká pohraniční opevnění k prodeji se nacházejí například v Jizerských horách, v Náchodě či na Znojemsku.
Například řopík na Lounsku šel do prodeje s vyvolávací cenou 100 tisíc korun, na Opavsku si jej šlo pořídit za 35 tisíc korun, pozemek v pražské Michli, který je inzerován jako vhodný pro reklamní plochu, pak vyjde kupujícího minimálně na 299 tisíc korun.
