Ročně se dřevěné dílo rozroste zhruba o tři nové figury. Vždy však mají něco společného s Lanškrounem a jeho dějinami.
A tak mezi figurami nemůže chybět několikanásobná zlatá slavice, která se v Lanškrouně vdávala nebo místní farář.
„Páter Czendlik mi dal hodně zabrat.Dělal jsem ho v době, kdy pořádal na Konopišti golfový turnaj, který měl pomoci získat peníze na opravu fary v Žichlínku, kde je dětský domov. Tak jsem ho do betléma vyřezal, jak se opírá o golfovou hůl a přes rameno nese symbolicky klíč od toho dětského domova,“ popisuje Šilar.
Také vzducholoď není v atypickém betlému náhodně. Prý nad městem skutečně přeletěla.
Dnes čítá betlém na padesát figur. Jak říká, dostat do dřeva portrét, je velký problém. „Nejhorší jsou právě žijící osobnosti, které se snaží v podobě figurky poznat,“ říká Šilar.
Jednou ho navštívili potomci Josefa Eduarda Benoniho, ostrostřelce z první republiky. „Před výrobou figury jsem si ho představil jako vysloužilého vojáka s pupkem. Jeho příbuzní mi pak řekli: To byl náš děda, ale on byl takový štramák a štíhlý,“ popisuje Šilar.
Betlémy na zakázku vyřezává od léta, aby vše stihl. Některé půjčuje, jako třeba ten, který je k vidění v Kapli betlémské. Další dodělal právě nyní a poputuje do Anglie.
„Přijedou si pro něj lidé, kteří pocházejí z České Třebové a jezdí sem za rodiči. Chtějí mít v Anglii něco českého. A protože jsou to muzikanti, chtěli v betlémě mít i kapelu,“ ukazuje na shluk figurek s nástroji v jednom ze svých posledních vyřezaných betlémů.
