Z venku severní palác pardubického zámku vyhlíží i přes lešení jako reklama na renesanci. Za kulisami ve středu novináři ale spatřili jen staveniště bez podlah či stropů. „V bourání jsme na bodě nula,“ řekl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.
Rekonstrukce paláce bude stát bezmála 200 milionů korun a skončí v závěru příštího roku. Přinese do památky moderní architekturu.
Například ve třetím patře paláce, kde kdysi byl společenský sál od architekta Oldřicha Aostalise de Sala, je teď jen obrovský holý prostor. Ten se promění v moderní sál pro 230 lidí.
„V místě budoucího reprezentačního sálu máme už otevřený strop do krovu, který čeká sanace. Poté ho rozvlní betonová skořepina na ocelových nosnících navržená Evou Jiřičnou a studiem AI Design pro dobrou akustiku i noblesní vzhled sálu,“ uvedl krajský radní pro kulturu Roman Línek.
Památkáři dovolí hodně, zámek byl v minulosti vybydlený
Pardubický zámek desítky let chátral, propadly se v něm dokonce stropy. Budovu zachránil až pardubický Musejní spolek, který ji v roce 1920 koupil a ihned zahájil opravy. Z interiéru se nedochovalo prakticky vůbec nic. I kvůli tomu zde památkáři svolili k zásahům, které by v jiné národní kulturní památce byly sotva myslitelné.
Například barokní lodžie u budoucího společenského sálu se změní na bar, který ale bude v době koncertu možné od hlavního prostoru oddělit. Komín se proměnil v šachtu pro výtah. Ani budoucí foyer se šatnou nesloužilo vždy jako zázemí. Podle vedení zámku zde ve druhé polovině 16. století bývaly hejtmanské komnaty.
V renesančním zámku staví moderní sál. Památka musí mít život, míní ředitel |
Aby zámek mohl sloužit společenskému životu, bylo třeba vyřešit toalety. Ty budou umístěny ve druhém patře v prostoru, který v minulosti snad patřil k rezidenčním místnostem. „Dovnitř vkládáme menší stavbu, buňku s toaletami, která bude odstoupena od zdí. Fresky kryjeme skleněnými předstěnami do výšky 180 centimetrů,“ uvedl Filip Gottschalk ze studia AI Design.
Hlavní pozornost při chystané rekonstrukci poutá skleněné točité schodiště, které propojí foyer s novým společenským sálem. „To schodiště budou muset nejdříve postavit mimo zámek. Teprve pak jej budou montovat zde. Musí se sem vejít přesně na milimetry,“ řekl Libánek.
Centrem severního traktu zámeckého paláce bude po přestavbě společenský sál ve třetím podlaží. Ten byl v době svého vzniku druhým největším sálem v Čechách po Vladislavském sále na Pražském hradě.
Stavební práce nepokračují jen na zámku. Stavbaři budují i nové návštěvnické centrum a expozici přírody v někdejších hospodářských budovách za bezmála devadesát milionů.
Archeologové našli zeď. Neví, jakou měla funkci
Archeologický průzkum, který provází rekonstrukci hospodářských budov a nádvoří, přinesl zajímavé objevy. Při výkopech pro osazení nových stromů odhalili archeologové Východočeského muzea v Pardubicích dosud neznámé stopy architektury z předpernštejnské doby – spáleniště a pozůstatky gotické kamenné zdi.
„Narazili jsme na metr širokou kamennou zeď, která byla postavena v 15. století. Mohla patřit hospodářské budově, ale je možné, že měla i jinou funkci. Zdá se však příliš subtilní na to, aby tvořila například hradbu,“ vysvětluje Tomáš Zavoral, vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea.
Zeď byla založena do vrstvy spáleniště, které vzniklo po velkém požáru ve 14. století. O něm se ale nedochovaly žádné písemné záznamy. Dosud archeologické výzkumy na nádvoří zdokumentovaly především barokní pozůstatky, například odpadní kanály či klenbu, ale žádné takto staré struktury.
Výzkum na nádvoří má pokračovat ještě několik dní a archeologové doufají, že jim další nálezy pomohou lépe objasnit, jak místo vypadalo před přestavbou města v pernštejnské éře.
Nový společenský sál má být hotový do konce příštího roku, návštěvnické centrum a expozice přírody pak v roce 2027. Východočeské muzeum kvůli bouracím pracím a odvozu materiálu na několik týdnů zámek uzavřelo. Nyní je však s určitými omezeními opět přístupný.
