Bylo by to drahé. Moc se nám do toho nechce. Počkáme a uvidíme. Asi tak by se dal shrnout postoj většiny pardubických politiků k možnému stěhování pomníku rudoarmějce, který stojí na náměstí Republiky v centru Pardubic.
„Jsem konzervativní člověk a nemám rád takovéto změny. Ten pomník tam naši předci instalovali, tak by tam měl zůstat,“ uvedl třeba dlouholetý zastupitel Pardubic Petr Klimpl z ODS.
Nicméně v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině může přijít tlak z veřejnosti, který politiky ke změně dotlačí. Nedávno se o něj pokusili historici, kteří poukazovali na kontroverzní okolnosti stavby pomníku osvobození od Josefa Malejovského z roku 1957.
První argument pro stěhování zní, že původně měla stát na náměstí socha tyrana Josifa Vissarionoviče Stalina. Tento plán však KSČ musela po roce 1956, kdy kult letitého lídra Sovětského svazu padl, zrušit. Postaral se o to tehdejší první tajemník ústředního výboru Komunistické strany SSSR Nikita Sergejevič Chruščov.
Politici znovu chtějí odstranit sochu Rudoarmějce z centra Pardubic |
A druhý argument pro odsun díla je ten, že Rudá armáda si v Pardubicích ani nevystřelila. Přijela do města ve chvíli, kdy byli už Němci dávno pryč. „Ví se o tom, že v Pardubicích jeden rudoarmějec zemřel, ale to spíše souviselo s alkoholem,“ uvedl pardubický historik Jiří Kotyk a dodal, že na odsunu Němců se aktivně podíleli sami lidé z Pardubic a jejich představitelé, kteří odjezd víceméně domluvili.
A v době 80. výročí konce II. světové války se může zvednout nová vlna zájmu o problém. Rád by ji vytvořil Institut Paměti národa, který 8. dubna na téma pořádá veřejnou debatu. „Jejím hlavním cílem je mladým lidem připomenout historické události konce druhé světové války i okolnosti dalšího politického vývoje,“ uvedla Šárka Kuchtová z Institutu Paměti národa.
Přednášky pro školy, pak večerní debata
Celá akce začne odpoledními přednáškami pro školy, které budou předcházet večerní hlavní debatě. Ta se bude konat od 18 hodin v sále Jana Kašpara v bývalé reálce. „Paměť národa chce hlavně mladým lidem pomoci se v tématu zorientovat,“ řekla Kuchtová.
Přednášky zahájí Martin Strakoš z Ostravské univerzity a bude mluvit o politickém umění 50. let. Na něj naváže Petr Placák z Ústavu totalitních režimů s přednáškou o osvobození Československa a pomnících Rudé armády.
Rudoarmějec v Pardubicích zůstane, historici odmítají spojení s Ukrajinou |
O osvobození Pardubic pohovoří také Jan Tetřev z Východočeského muzea v Pardubicích. Jeho kolega Jan Ivanega připomene zase obrazem i slovem, jak se proměnilo náměstí Republiky ve 20. století a představí osobnost sochaře Josefa Malejovského.
Řadu přednášek ukončí Petr Mücke ze Státního okresního archivu Pardubice, prezentovat bude archivní záznamy, které dokumentují vývoj budování sochy rudoarmějce. Soutěž o architektonický návrh na Stalinův pomník tehdy vyhrála počátkem 50. let pardubická akademická malířka Marta Horáková. Její návrh se po odmítnutí Stalinova kultu neuskutečnil.
„Já jsem ten pomník navrhla jako dům, úplně jsem se otočila někam jinam. Žádné postavy tam nebyly. Jsem hrdá na to, že jsem uspěla s jediným návrhem,“ řekla v roce 2010.
Před více než dekádou radnice plánovala obnovit Tyršovy sady, socha rudoarmějce podle radních bránila ve výhledu na zámek a město zvažovalo, že ji přemístí jinam. Proti se ale postavili lidé v anketě, nápad se nelíbil ani ruskému velvyslanectví. Také by muselo dát souhlas ministerstvo obrany, protože jde o památku na padlé ve válce.
